Příbramské betlémy

Rádi sdílíme článek z webu brdyapodbrdsko.cz o našich betlémech:
K jesličkám spěchají nejen pastýři, muzikanti či pekaři, ale také havíři ve slavnostních krojích? Pravděpodobně se díváte na jeden z příbramských betlémů. Tradice, která se v 19. století zrodila na Podbrdsku, je v mnohém unikátní v rámci Česka i celého světa.

Příbramské betlémy poznáte snadno

Není náhoda, že betlémářství má tak silné kořeny zrovna na Příbramsku. Základy pro rozvoj této tradice předurčovala dvě místa. V první řadě to byla Svatá Hora, která představovala základní náboženskou, kulturní i vzdělávací instituci. Když Svatou Horu v polovině 17. století získali do správy jezuité, jednou z důležitých vánočních událostí se pro tehdejší obyvatele Příbrami stala návštěva živých jesliček. V pozdější době napomohla rozvoji lidových řemesel poptávka po výrobě poutního zboží – na Příbramsku tak vzkvétalo například rozárnictví (výroba růženců), voskařství nebo řezbářství. Druhým faktorem, který zásadně ovlivňoval život ve městě, byla dlouhá hornická a hutnická tradice. Pro zdejší obyvatele tak vyřezávání betlémů mohlo být zajímavým přivýdělkem i způsobem, jak trávit podzimní a zimní večery.

„Příbramské betlémy jsou zvláštní. Já říkám, že jsou stejně nejkrásnější,“ popisuje betlémář Ján Chvalník. „Jde to těžko popsat, viděl jsem stovky betlémů, ale ty příbramské jsou prostě jiné.“ Betlémy z Příbramska jsou podle něj rozpoznatelné například podle pozadí jesliček, která byla často tvořena velkými městy, od malých chaloupek se střechami z žitných klásků až po honosné paláce se zrcadlovými okny a někdy i hradbami. „Dá se říct, že jesličky byly oltářem každé rodiny, proto si tvůrci na nich nechali záležet,“ říká Chvalník.

Betlémy obsahovaly to, co lidé sami dobře znali. „Když se podíváte na nějaký starý betlém, uvidíte tam hlavně touhu lidí po tom, co by chtěli, ale co si nemohli dopřát – zvěřinu, husu, cizokrajné ovoce, kožíšek, kožené boty místo dřeváků,“ připomíná příbramská historička Věra Smolová. Těmto figurkám, nesoucím dary Ježíškovi, se říkalo daráci. Šlo o pastýře, mlynáře, rybáře či muzikanty. V betlému mohly být i stovky takových postav.

Neodmyslitelnou postavou každého betlému byl – samozřejmě vedle svaté rodiny – anděl s nápisem „Sláva na výsostech Bohu“. Havíři v tomto latinském textu však občas chybovali a některá slova komolili. „Vůbec nevadilo, chybělo-li náhodou anděli, vznášejícímu se nad betlémskou stájí s nápisem Gloria in excelsis Deo, v textu nějaké písmenko, ale chybou velice závažnou by určitě bylo, kdyby vedle stáje s právě zrozeným Kristem nestáli dva havíři v slavnostních krojích,“ napsal v roce 1949 etnolog Václav Vaněk ve svém článku pro Český lid. Právě postavy havířů patřily k dalším typickým znakům příbramských betlémů. Figurky horníků na sobě obvykle měly bílé kalhoty, černý kabát a čepici se symbolem zkříženého mlátku a želízka, v ruce nesly kahan, švancaru (vycházkovou hůl v podobě sekyrky) nebo nakutanou rudu. Někdy se spolu s havíři objevovaly v betlémech také postavy permoníků.

Světový unikát: betlémy z chlebu

Betlémy na Příbramsku byly většinou vyráběny ze dřeva. Často v tomto řemeslu vynikali právě havíři. V dolech se nacházel dostatek dřeva, horníci si vyřezáváním navíc krátili dlouhé chvíle při čekání na těžní klec nebo zpříjemňovali přestávky. A prodejem figurek na vánočních trzích si pak i přivydělávali. Dřevo však nebylo jediným materiálem, ze kterého jesličky vznikaly. Příbramsko například proslavily tzv. chlebáčky, betlémy vyrobené ze směsi chlebového těsta, pilin, mouky a vody. Jejich výroba byla rychlá, jednoduchá a především levná. Takovým betlémům se také říkalo „betlémy pro chudé“, protože jednotlivé figurky se prodávaly na vánočních trzích jen za několik haléřů. Dalšími zajímavými figurkami, typickými pro příbramský region, byly tzv. špulky. Jednalo se o postavy vyrobené na soustruhu, jimž byly dodatečně dodělávány ruce, nohy a dary z chlebové hmoty.

Tvořivost a zručnost příbramských horníků a hutníků pak dokládají tzv. štufnverky, modely dolů, které kombinovaly řezbářské umění se skutečnými minerály nalezenými v příbramském podzemí („štufa“ se říkalo vzorkům minerálů). Mnohdy měly podobu složitých mechanických modelů, které vyobrazovaly dobývání rud ze země a byly inspirované březohorskými reáliemi.

Největší rozkvět betlémářství zažívalo Příbramsko mezi roky 1820 a 1938. Druhá světová válka následovaná totalitou sice tuto tradici načas utlumila, betlémy však z Příbramska nikdy zcela nevymizely. Jeden z nejcennějších exemplářů, neúplný betlém z chlebového těsta vyrobený neznámým autorem na přelomu 19. a 20. století, má ve svých sbírkách Hornické muzeum Příbram. K podobně vzácným exponátům patří například rozsáhlý Bartošův betlém, který vznikal během 19. a 20. století, betlém Smetákův, Brůžkův či Melkesův. O zachování betlémářské tradice v Příbrami a jejím okolí pak usiluje spolek Příbramští betlémáři, který sdružuje regionální tvůrce, připravuje vánoční výstavy či vydává pravidelný zpravodaj, ale také buduje velký spolkový betlém, jehož účelem je také uchovávat ukázky soudobého řezbářství.

Výstavy a prohlídky seznámí s tradicemi

Betlémářství má na Podbrdsku svou dlouhou tradici – hned na několika místech se tak můžete seznámit s historickou i současnou tvorbou regionálních betlémářů. Betlémy z příbramského hornického regionu představuje výstava Příbramské betlémy, kterou připravuje Hornické muzeum Příbram ve spolupráci se spolkem Příbramští betlémáři v prostorách Galerie Františka Drtikola Příbram. Jádro výstavy tvoří cenné historické betlémy z konce 19. a první poloviny 20. století, které jsou dílem horníků z Příbrami a okolí.

Ve čtvrtek 22. prosince se uskuteční také vernisáž výstavy betlémů v Mníšecké kapli na Svaté Hoře. Od Štědrého dne bude přístupný i Svatohorský betlém, u kterého budou během vánočních svátků a na Nový rok hrát koledy svatohorští varhaníci.

Literatura

DAŇKOVSKÁ, Drahomíra a Stanislav SLOUP. Příbramské Vánoce, jesličky a tvůrci betlémů. 1. vyd. Příbram: Okresní muzeum v Příbrami a Ministerstvo kultury ČR, 2001.

NEKOLNÁ, Hana. Betlémářská tradice na Příbramsku po roce 1989. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online

VANĚK, Václav. Lidová tvorba hornického Příbramska. Český lid. Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 1949, 36(7/8), 141–146.

Foto

Kamila Kohoutová

Další články: