Poznávat Příbram můžete i z domova

Hornické město, příběhy jeho obyvatel nebo jen krásná krajina kolem něj inspirovaly řadu místních umělců. I když musíte, či chcete v těchto dnech zůstat doma, stále je co objevovat díky volně dostupným knihám, filmům a záznamům. Třeba v některých sami najdete a poznáte kus Příbrami či krajiny, ve které žijete.


Filmový příběh první dámy animovaného filmu Hermíny Týrlové můžete zhlédnout v iVysílání České televize, foto: Česká televize


Karel Čapek

Ve Staré Huti u Dobříše našel Karel Čapek svůj druhý domov. Chodil tu na procházky do
přírody, věnoval se úpravám domu a zahrady, scházel se s přáteli. A také psal. Na webu
Městské knihovny v Praze je volně dostupná více než stovka textů a děl Karla Čapka včetně těch, které napsal na dobříšské Strži – Bílé nemoci, Války s mloky, Matky či nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna.

Filmovou adaptaci Bílé nemoci z roku 1937, která se stala vrcholně autorským počinem herce
a režiséra Huga Haase, najdete na YouTube Národního filmového archivu.

Antonín Dvořák
Na Vysokou u Příbrami zavítal Antonín Dvořák poprvé v roce 1877. Zdejší kraj si okamžitě zamiloval. „Cítím se zde velice šťastným,“ psal v dopisech svým přátelům. Nakonec zde zkomponoval přes třicet děl – a mnohá patří k nejvýznamnějším v rámci celé jeho tvorby.

V iVysílání České televize si můžete pustit například první televizní inscenaci Rusalky z roku 1960 s legendárním Eduardem Hakenem v roli Vodníka, záznam opery Čert a Káča z Národního divadla nebo symfonii č. 8 z loňského zahájení Dvořákovy Prahy.

Kompletní digitální archiv v těchto dnech zdarma zpřístupnila Berlínská filharmonie. I tady jsou k přehrání Dvořákova díla z „Vysockého“ období, například druhá řada Slovanských tanců nebo symfonie č. 7 vedená současným šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem.

 


Zahrada vily Rusalka, kde Dvořák s nadšením sadařil a choval holuby, foto: Karolina Ketmanová


Jan Drda
Když na jaře 1946 přijela za Janem Drdou na dobříšský zámek skupina bývalých studentů příbramského gymnázia (sám Drda toto gymnázium vystudoval) a vyprávěla mu o tragických událostech, které se na této škole udály za heydrichiády, získal námět k jedné ze svých nejslavnějších povídek.

Vyšší princip popisuje skutečné červnové události roku 1942, kdy sextán Antonín Stočes vytrhl z časopisu fotografii Adolfa Hitler se slovy „To sem nepatří!“ Incident se dostal až na německý úřad. Gestapem byl zatčen jak Antonín Stočes a jeho otec Vojtěch, tak i ředitel školy Lukeš – údajně pro schvalování atentátu na Heydricha. Všichni tři byli o několik dní později v táborské věznici popraveni.

Drdovo zpracování se od některých reálií odlišuje, stejně jako pozdější film Jiřího Krejčíka. Povídka vyšla v souboru Němá barikáda, v němž Jan Drda zpracoval příběhy obyčejných  hrdinů 2. světové války, a jako e-knihu ji vydala v roce 2014 Knihovna Jana Drdy Příbram.


František Gellner
Na nátlak svého otce odjel František Gellner v roce 1901 studovat Báňskou akademii do Příbrami. Spíše než škole se věnoval jiným aktivitám, a tak jeho studium bylo stejně neúspěšné jako všechna předchozí. Přesto v „příbramském vyhnanství“ nasbíral tolik veršů, že to vydalo na celou sbírku. Ta vyšla počátkem roku 1903 pod názvem Radosti života. Stáhnout si ji můžete na webu Městské knihovny v Praze.

 

Někdejší budova gymnázia v Jiráskových sadech, kde se v červnu 1942 odehrál tragický příběh zpracovaný v povídce Vyšší princip, foto: Karolina Kemtanová


Hanuš Jelínek
Dění ve městě inspirovalo Hanuše Jelínka už v patnácti letech, kdy vyšel jeho sonet napsaný k prvnímu výročí příbramské důlní katastrofy. Na Příbram vzpomínal i na sklonku života v knize Zahučaly lesy. V roce 1925 vyšly Zpěvy sladké Francie, jeden z vrcholů jeho překladatelského díla. Za úspěchem tohoto výboru z francouzské lidové poezie stála jak Jelínkova špičková znalost francouzštiny, tak především cit pro českou píseň. Sbírka je volně dostupná na webu Knihovny Jana Drdy Příbram.

Hermína Týrlová
Rukopis filmů Hermíny Týrlové byl čitelný: jednalo se o srozumitelné, dětem přístupné příběhy, které měly jasný morální přesah – ponaučení, které si mohly odnést děti i dospělí. Legendární Vzpoura hraček, ve které se zlý nacista v uniformě SS stane obětí dřevěných hraček, byla oceněna na festivalech v Benátkách a Bruselu. Díky Národnímu filmovému archivu si film můžete pustit na YouTube, stejně jako Ferdu Mravence nebo Ukolébavku s hudebním podpisem génia české filmové hudby Zdeňka Lišky.

Dokument s názvem Hermína Týrlová, příběh první dámy animovaného filmu, z roku 2017 si můžete přehrát v archivu České televize.

 

■ Václav Bešťák

Další články:

Infocentrum

INFORMAČNÍ CENTRUM

Infocentrum Městského úřadu Příbram
Zámeček - Ernestinum, Tyršova 106, Příbram

telefon: 318 402 381
bezplatná linka: 800 555 600

e-mail: info@pribram.eu 

Infocentrum otevřeno denně:
červen - září 10.00-17.00 h
říjen - květen 10.00-16.00 h
(kromě 24. – 26.12. a 1.1.)

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek