6 tipů na odpolední výlet do Brd

Když chcete do Brd, nemusíte si hned plánovat celodenní túru. Na řadu míst se podívate i během odpolední procházky – zejména pokud vyrazíte z Orlova, Kozičína, Lázu nebo Obecnice. Vybrali jsme šest nejzajímavějších cílů.

 

1. Kříž v bažinách nad Lázem

Lázská vodní nádrž se sama o sobě nachází na velmi kouzelném místě. Celé údolí je totiž zalesněno, rybník uprostřed lesů působí skoro až nečekaně. Nádrž vznikla v letech 1818–1822 jako zásobárna vody pro březohorský důlní revír a byla propojena s výše položenou Pilskou nádrží tzv. struhou, povrchovým zděným kanálem.

Nad nádrží se vyskytují rozsáhlé mokřady a rašeliniště. Této oblasti se říká V Šajtech, název je odvozený z německého das Scheit, poleno. Když sejdete z hlavní cesty a vydáte se hlouběji do lesů, uprostřed těchto bažin najdete kamenný kříž s jetelovým zakončením ramen. Jedná se o smírčí kříž, jeden z několika v Brdech, v tomto případě označující místo, kde byl asi v roce 1804 pytláky zastřelen šestadvacetiletý lesník Linek.

Příběh má více verzí, podle toho, zda šlo o vyprávění vranovických nebo lázských. Ty se liší křestním jménem zavražděného i jmény dopadených pytláků. Jedna z nich říká, že mládenec Jan Linek nesouhlasil s opakovanou svatbou svého otce, a tak, aby na ní nemusel být přítomen, v den jejího konání odešel do otcova revíru, kde se však střetl s pytláky. Na manžetu rukávů prý stihl ještě napsat vlastní krví jména svých vrahů.

Zobrazit na mapě →

2. Podnikavý Adler na Sklené Huti

V polovině 18. století se Brdy prohnala větrná smršť, která za sebou nechala rozsáhlé lesní polomy. Toho využil sklářský podnikatel Tobiáš Matěj Adler z Hutí pod Třemšínem a od Františka Gundakara Colloreda, tehdejšího majitele tohoto panství, si les pronajal – a zbudoval zde skelnou huť. Ta potřebovala také vodu, z nedalekých pramenišť Litavky ji Adler přivedl příkopem do malého rybníka.

Skelná huť zde stála od roku 1749. V roce 1770 ji převzal syn Tobiáš Rafael Adler, po jejím zrušení v roce 1783 odešli Adlerové na Šumavu. Sklárna byla rozebrána, materiál posloužil při stavbě hájovny na stejném místě (později se proměnila v myslivnu). Po zřízení vojenské střelnice ve 20. století byla zbourána.

Kromě rybníčku se zde dnes nachází seník s mohutnou douglaskou naproti a ohrada s dvoupatrovým krmelcem, kam bývá v zimě umisťována vysoká zvěř.

Zobrazit na mapě →

 


Skelná huť potřebovala vodu, z nedalekých pramenišť Litavky ji Adler přivedl příkopem do malého rybníka, foto: Karolina Ketmanová

 

3. Za poustevníkem k jezírku

„Kráčíš hustými porosty letního lesa ozvučeného jemným bzukotem mušek a najednou – kde se vzalo tu se vzalo – před tebou se zjeví něco, co bys tady ve vysokých Brdech nečekal: jezírko zarostlé květy bělostného leknínu,“ popisuje Jan Čáka ve své knize Střední Brdy - krajina neznámá malé lesní jezírko pod vrchem Zavírka.

Jako jezírko vypadá, ve skutečnosti je to rybníček s nevysokou hrází. Nikdo už neví kdo, kdy a proč jej právě v tomhle místě zbudoval. Chybí-li historický údaj, je tu pověst: toto místo obýval kdysi poustevník. Staří fořti ze Skelné Huti ukazovali ještě stopy základů poustevny opodál jezírka a pověsti přihrávají i staré lesnické mapy. Tento kout se v nich uvádí jménem U poustevníka,“ píše Čáka.

Vypráví se, že zdejší poustevník, muž vpravdě svatý, se dožil více než sta let a když skonal, rozezněly se samy od sebe zvony až ve vzdáleném Třebsku. A z této obce se pár volů s povozem, sám bez vozky, vydal k zesnulému. To bylo znamení shůry, že poustevník si přál být pohřben právě v Třebsku, což se i stalo.“

Zobrazit na mapě →

4. Hradiště na Zavírce

Častým cílem výletů bývá Pilský rybník, málokdo se už ale vydá na vrchol zvaný Zavírka, který se zvedá z jeho jižních břehů. Poměrně příkrý svah přechází do náhorní roviny, z jejíhož západního okraje vystupuje nápadné skalisko ve tvaru jehly či ostrého břitu. V jihovýchodní části nalezneme zbytky rozsáhlého polokruhového valu.

Podle některých pramenů bylo na vrcholu Zavírky kdysi hradiště. To by mohly prokazovat zbytky mohutného polokruhového kamenného valu. Ten najdeme v jihovýchodní části náhorní roviny. Val je na jihu prolomen lesní cestou, podobně je tomu na východě. Tím došlo k jeho značnému poškození. Ve východní části jsou ale zbytky valu zachovalejší a ukazují, jak bylo toto dílo mohutné.

Zavírka je na seznamu archeologických jevů, které eviduje Národní památkový ústav v Praze. Na Zavírku nevede značená cesta. Na vrchol se můžeme vydat od Pilského rybníka, tedy ze severní strany, zpočátku volným lesem. Lesní cesty vedou k vrcholu převážně z jižní strany.

Zobrazit na mapě →

 


Jezírko U Poustevníka (vlevo) se nachází kousek od lesní cesty Perkanská. Dostanete se k němu i když obejdete Pilskou nádrž (vpravo) , foto: Karolina Ketmanová

 

5. Zapomenutá místa na Třemošné

Že jste na Třemošné už několikrát byli? Příště zkuste kromě Kazatelny, ze které je vidět až na Českomoravskou vrchovinu, Novohradské hory a Šumavu, navštívit také méně známá místa v okolí. Začít můžete třeba u zapomenutých, ale romantických Kozičínských skal.

Zástupy turistů nepotkáte ani u bezejmenné studánky nad Slaninou, ze které vyvěrá malý potůček mířící ke Kozičínu. Vedle frekventované Kazatelny je dalším pěkným mrazovým srubem v Třemošenském hřebeni Malý kámen (nebo také Hadí skála). Přes něj se dostanete až na sedlo U obrázku, které své jméno dostalo podle obrázku umístěného na mohutném buku, na němž se horníci klaní své patronce, svaté Barboře.

Zpátky se můžete vrátit přes Malou Třemošnou, potkáte tu bunkry a mohylu – připomínku druhé světové války a protinacistického odboje na Příbramsku. Partyzáni v bunkrech sice nejspíš žádní nebyli, bunkry ale sloužily jako úkryt pro pronásledované a skladiště proviantu a výbušnin. 

Zobrazit na mapě →

6. Klobouček s mrazovými sruby a bývalou hájovnou 

Z Třemošné to není daleko ani na Klobouček. Ten tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Tok. Zvolna stoupající západní zalesněný svah nahoře ústící do rozlehlé kamenité mýtiny je tu poměrně nenápadný. O to více poutníka překvapí nebezpečný a prudce zalomený východní skalnatý sráz.

Východní svahy Kloboučku patří k tomu nejzajímavějšímu. Nalezneme zde prastaré porosty suťových lesů s velmi bohatou dřevinnou skladbou, a to v těžkém terénu, na prudkém svahu, skalách a suti. Pod Kloboučkem se nám také otevře rozlehlá skloněná lesní louka, uprostřed se solitérními stromy. Pod prudkým severovýchodním svahem nalezneme kamenné základy známé hájovny Klobouček.

Ještě dnes je vidět v kamenitém terénu pracně vybudovaná příjezdová cesta, nahoře s možností zaparkování povozů. Pozůstatky zemních prací, nacházející se nad myslivnou, naznačují sklepy či krechty.  I dnes je toto opuštěné místo inspirativní. Staneme tu v údivu před gigantickými buky, stromisky vyrůstajícími z drsného kamenitého podloží. 

Zobrazit na mapě →


TIP: Texty Jaroslava Hodrmenta o zajímavých místech v Brdech najdete každý měsíc v příbramském zpravodaji Kahan, který je dostupný také online na webu města.

■ Václav Bešťák s využitím textů Jaroslava Hodrmenta

 

Další články:

Infocentrum

INFORMAČNÍ CENTRUM

Infocentrum Městského úřadu Příbram
Zámeček - Ernestinum, Tyršova 106, Příbram

telefon: 318 402 381
bezplatná linka: 800 555 600

e-mail: info@pribram.eu 

Infocentrum otevřeno denně:
červen - září 10.00-17.00 h
říjen - květen 10.00-16.00 h
(kromě 24. – 26.12. a 1.1.)

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek