František Drtikol (1883-1961)

První český fotograf, který získal světové uznání již za svého života. Jeho fotografie obohacují sbírky nejvýznamnějších světových galerií.

Narodil se 3. 3. 1883 v  Příbrami v rodině obchodníka Františka Drtikola a jeho ženy Marie, rozené Opplové. Po neúspěšném studiu gymnázia se v letech 1898 – 1901 vyučil fotografem u Antonína Mattase. Religiozita města se staletou tradicí mariánských poutí na Svatou Horu byla jedním z východisek Drtikolova celoživotního hlubokého zájmu o duchovní témata a filozofii.

Svůj první ateliér otevřel Drtikol v roce 1908 v Příbrami. Bylo to krátce po absolvování odborné školy "Lehr und Versuchsanstalt für Photographie" v Mnichově a následné vojenské službě. Z období příbramského ateliéru pocházejí fotografie ovlivněné secesí přelomu století. Tak jako jeho další práce se vyznačují nejen citovou a myšlenkovou hloubkou, ale zároveň výtečným technickým zpracováním. Jsou to krajinné kompozice, žánrové scény i portréty. Na tradici místa navazují jeho snímky zachycující horníky při práci v podzemí. Z Příbrami pocházejí také rané autorovy akty, zřejmě první fotografie tohoto druhu v Čechách.

Otevření vyhlášeného ateliéru v Praze ve Vodičkově ulici je datováno rokem 1912. Zde vznikaly slavné psychologické portréty řady významných osobností kultury a veřejného života( T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Alfons Mucha, Paul Vallery, Thákur a další), i množství jedinečných aktů. S počátkem pražské praxe je spojena také spolupráce s Augustinem Škardou (album Z dvorů a dvorečků staré Prahy).

V letech po I. světové válce dokázal fotograf svoji práci inovovat a obohatil ji o vlivy expresionismu, futurismu, kubismu, purismu a abstrakcionistických tendencí. Světového uznání si vydobyl v druhé polovině dvacátých let, kdy se na mnoha výstavách v Evropě i Americe prezentoval jako čelný představitel stylu art deco ve fotografii. V roce 1925 získal cenu Grand Prix na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříži. Zde také v roce 1929 bylo vydáno album aktů Les nus Drtikol.

V první polovině 30. let začal pracovat s papírovými a dřevěnými modely a vytvářel meditativní kompozice. Jeho pozornost se čím dál častěji obracela k duchovním naukám Východu. V roce 1935 fotografickou činnost ukončil, archiv více než 5 000 prací předal Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze. V dalších letech žil v ústraní na pražském Spořilově, věnoval se překladům duchovní literatury z němčiny, zapisování vizí a myšlenek, józe, buddhismu a výuce duchovních přátel. V kresbě a grafice zpracovával symbolistní náměty, maloval obrazy, ve kterých chtěl zachytit své pocity z meditací.

Zemřel 13. 1. 1961 v Praze, pohřben je v rodné Příbrami.

V roce 2000 byla galerie v Zámečku - Ernestinu, zřízená městem Příbram, pojmenována po Františku Drtikolovi. Součástí výstavních prostor je stálá výstava, věnována životu a dílu slavného rodáka, jehož rozsáhlé umělecké dílo i lidský osud zůstávají stále zdrojem nových inspirací.

Zpracovala: Hana Ročňáková