Dušičky na příbramských hřbitovech

 
Dušičky (neboli Památka zesnulých - 2. listopadu) jsou dnem, kdy se (nejen) Příbram zahalí do tiché pietní atmosféry. Hřbitovy, strážci paměti města, ožívají tisíci světýlek svíček a čerstvými květinami. Hřbitovy nejsou jen symboly smrti, ale především památníky života, který sice uplynul, ale vtiskává se do kolektivní paměti místa. 

Příbramský hřbitov

Příbramský hřbitov, nacházející se na tzv. Panské louce v ulici Primáře Václava Trnky, začal psát svou historii v roce 1786. Jeho založení bylo přímým důsledkem reforem císaře Josefa II., který zakázal pohřbívání u kostelů uvnitř měst. První řádně pohřbenou osobou se zde stala již 26. ledna téhož roku Alžběta Machutová, rozená Škodová.

Areál, jehož dominantou je novorománská kaple svatého Kříže z roku 1870, je nejen místem odpočinku, ale i tichým svědectvím klíčových událostí. 

V 70. letech 20. století bylo na Městském hřbitově z ideologických důvodů zakázáno pohřbívat. Ke změně došlo až po roce 1990. Za dobu existence hřbitova zde vznikla řada pozoruhodných funerálních památek, včetně památníku 319 horníků, kteří zahynuli při obrovském důlním požáru v dole Marie v roce 1892 (Hromadné hroby obětí neštěstí se primárně nachází na Březohorském hřbitově, zdejší hromadný hrob byl později překryt.). Podél zdí areálu se nachází řada hrobek významných obyvatel. Jsou zde pochováni čestní občané, duchovní, umělci i vojáci – legionáři, účastníci první a druhé světové války a také sovětští vojáci. Smutnou ozvěnou poválečné historie je pak skutečnost, že s odchodem německého obyvatelstva zůstala řada hrobů opuštěna.

Významné osobnosti zde pohřbené:

• Drtikol František (1883–1961), fotograf, malíř, mystik.
• Juráček Pavel (1935–1989), filmový režisér a scenárista. 
• Kučera Fráňa (1897–1929), básník.
• Kašlík Václav (1917–1989), skladatel, dirigent a dramaturg.
• Tesařík Richard, Gen. (1915–1967), hrdina bojů na východní frontě za 2. sv. války. 
• Beer Augustin (1815–1879), ředitel Báňské akademie v Příbrami.
• Theurer Josef (1862–1928), první rektor Vysoké školy báňské v Příbrami.
• A mnoho dalších.

Další významné památníky a hroby:

• Hrob sovětských vojáků a partyzánů, kteří padli při osvobozování v r. 1945
• Památník obětem březohorské důlní katastrofy z r. 1892
• Památník vojáků z 1. světové války
• Památník obětem komunistické diktatury, které zahynuly ve vězeňských táborech Vojna a Bytíz po únoru 1948
• Pamětní deska vysídlenců z italského Valle di Ledro v době 1. světové války
• Památník osvobození věnovaný obětem protinacistického odboje a holocaustu z Příbramska

Březohorský hřbitov

Historie Březohorského hřbitova je úzce spjata s hornickou komunitou, neboť Březové Hory byly do roku 1953 samostatným městem. Březohorský hřbitov, často označován také jako “hornický”, byl založen společně s přestavbou kostela svatého Prokopa v roce 1879 v době hlavního rozmachu zdejšího těžebního průmyslu. Kříž ve středu hřbitova nese datum otevření hřbitova.

Nejsilnější stopy zde zanechala důlní katastrofa z roku 1892. V té době se jednalo o nejvyšší počet obětí důlního neštěstí v historii. Dochoval se zde jak hromadný hrob (kde byli horníci pohřbeni z hygienických důvodu), tak i Památník obětem požáru v dole Marie. Památník tvoří ikonické dvoukomorové hrobky s litinovým obeliskem. Kromě horníků a jejich blízkých zde našlo místo posledního odpočinku i 21 italských uprchlíků z údolí Valle di Ledro, kteří zemřeli v Příbrami během let 1915–1919. Na konci 2. světové války tu byli pohřbeni také sovětští vojáci.

Významné osobnosti zde pohřbené:

• Karel Hojden (†1975) – grafik, malíř, ilustrátor a pedagog.
• Hynek Klička (†1879) – poslanec, starosta a čestný občan Březových Hor.

Židovský hřbitov

Nedaleko Městského hřbitova se nachází židovský hřbitov, založený ve stejném roce jako Březohorský, tedy v roce 1879. Tento areál o rozloze přes 3 200 m² připomíná kdysi aktivní židovskou komunitu hornického města.

Hřbitov zde ukrývá kolem 150 historických náhrobků a dochovala se zde i obřadní síň. Po 2. světové válce se hřbitov postupně přestal používat. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1958. Hluboký dojem zanechává Památník příbramských Židů, připomínající hrůznou daň války: 543 židovských obětí holokaustu z Příbramska. Přestože se potýkal s poškozením vandaly, díky rekonstrukci v 90. letech je dnes chráněn jako kulturní památka.

Správu židovského hřbitova zajišťuje společnost Matana. Vstup je možný po předchozím vyžádání klíčů v Informačním centru města Příbram, zatímco Městský a Březohorský hřbitov jsou veřejnosti volně přístupné. 

Tři příbramské hřbitovy společně uchovávají historii města v její nejčistší podobě: tichou a důstojnou. Až letos půjdete zapálit svíčku, dopřejte si chvíli klidu a rozhlédněte se kolem. Možná zjistíte, že příběhy těchto míst nejsou jen o minulosti – ale i o nás, kteří si ji stále připomínáme.

Pokud vás zajímá více informací o historii příbramských hřbitovů, přečtěte si následující článek: https://www.poznejpribram.cz/pribramske-hrbitovy