Příbramské betlémy: unikátní tradice našeho regionu

Svatá Hora a živé jesličky

Když správu Svaté Hory získali v polovině 17. století jezuité, stala se pro obyvatele Příbrami jednou z významných vánočních událostí návštěva živých jesliček. Později poptávka po poutním zboží nastartovala rozvoj rozárnictví, voskařství či řezbářství, které se staly důležitou součástí místních řemesel.

Betlémy začali tvořit i sami havíři. Dřeva bylo v dole dost a řezbářství pro ně bylo nejen přivýdělkem, ale také způsobem, jak smysluplně trávit dlouhé podzimní a zimní večery.

Čím jsou příbramské betlémy jedinečné

Betlémář Ján Chvalník pro Poznej Příbram před několika lety uvedl: „Příbramské betlémy jsou zvláštní. Já říkám, že jsou stejně nejkrásnější. Jde to těžko popsat, viděl jsem stovky betlémů, ale ty příbramské jsou prostě jiné.“

A skutečně — jejich rukopis je nezaměnitelný. Pozadí jesliček bývalo tvořeno velkými městy, malými chaloupkami se stříškami z žitných klásků nebo i honosnými paláci se zrcadlovými okny. Betlém byl pro každou rodinu tak trochu domácím oltářem a tvůrci si na něm dávali nesmírně záležet.

Příbramské betlémy zachycují to, co lidé sami znali i co si přáli. Podle historičky Věry Smolové v nich najdeme touhu po lepším životě — zvěřinu, husy, kožíšky, kožené boty či exotické ovoce. Dárci, tedy postavy nesoucí dary Ježíškovi, představovali řemeslníky, muzikanty, pastýře či rybáře a jejich počet mohl dosahovat i stovek.

V příbramských betlémech nesmí chybět havíři

K příbramským betlémům neodmyslitelně patří také havíři ve slavnostním kroji. Etnolog Václav Vaněk už v roce 1949 napsal, že drobné chyby v nápisu Gloria in excelsis Deo se tolerovaly, ale chybět nesměli právě havíři.

Jejich podoba byla charakteristická:

• bílé kalhoty,
• černý kabát a čepice se zkříženým mlátkem a želízkem,
• v rukou kahan, švancara nebo kousek nakutané rudy.

Často se u nich objevovali i permoníci – skřítci neodmyslitelně spjatí s hornickou historií.

Světový unikát – chlebové betlémy

Kromě dřeva se na Příbramsku rozšířila také výroba tzv. chlebáčků – figurek z chlebového těsta, pilin, mouky a vody. Výroba byla rychlá a levná, proto se jim přezdívalo „betlémy pro chudé“. Figurka stála na vánočních trzích jen několik haléřů.

Dalším typickým výrobkem byly špulky – soustružené postavy, které dostávaly ruce, nohy a drobné dary z chlebové hmoty.

A protože na Příbramsku nikdy nechyběla technická tvořivost, vznikaly také štufnverky – unikátní modely dolů doplněné o skutečné minerály ze štuf (vzorků rudy). Často byly mechanické a věrně zobrazovaly práci v březohorských dolech.

Od 19. století po současnost 

Největšího rozkvětu dosáhlo betlémářství mezi lety 1820 a 1938. Po druhé světové válce a období totality tradice sice oslabila, ale nikdy nezmizela.

K nejcennějším dochovaným betlémům patří:

• neúplný chlebový betlém v Hornickém muzeu Příbram,
• rozsáhlý Bartošův betlém,
• Smetákův, Brůžkův a Melkesův betlém.

Dnes na živou tradici navazuje spolek Příbramští betlémáři, který sdružuje současné tvůrce, pořádá výstavy, vydává zpravodaj a vytváří velký spolkový betlém představující současné příbramské řezbářství.

Kam vyrazit za betlémy? 

Přijďte se osobně přesvědčit o kráse příbramských betlémů, stačí navštívit některou z vánočních výstav.

Příbramské betlémy

5. 12. 2025 - 4. 1. 2026 | Hornické muzeum Příbram 
Otevírací doba: 9:00-17:00 - vstupné: 30 Kč – 60 Kč

Od pátku 5. prosince 2025 do neděle 4. ledna 2026 probíhá na dole Vojtěch na Březových Horách tradiční výstava Příbramské betlémy. Letošním tématem spojujícím vystavené betlémy je „inovace“. Návštěvníci si budou moci prohlédnout především historické betlémy z příbramského hornického regionu.

K nejzajímavějším exponátům patří například jesličky příbramského havíře Prokopa Melichara, orientálně laděný betlém, který kdysi vlastnil Václav Strniště z Obecnice, či skupiny figurek z Bartošova betlému, jednoho z nejpůsobivějších příbramských souborů.

Letošní ročník nabízí jedinečnou příležitost zhlédnout rozsáhlou kolekci betlémů příbramského rodáka Vladimíra Malého. Návštěvníci uvidí nejen jeho první betlém z papírmaše kombinovaného se sádrou, ale především reprezentativní výběr z pozdější tvorby z moduritu. Malého práce zaujmou mimořádným citem pro detail – obdivovat lze drobné figurky v krojích i malebné chaloupky seskupené kolem kostelíků.

Vladimíru Malému bude věnován doprovodný program v neděli 28. prosince, kdy bude možné výstavu navštívit v rámci Noci betlémů i ve večerních hodinách (od 18 do 20 hodin).

Výstava betlémů v Mníšecké kapli

19. 12. 2025 – 4. 1. 2026 | Svatá Hora Příbram
Otevírací doba: soboty a neděle 10–16 hodin, v pracovní dny 10–12 a 14–16 hodin

Výstava betlémů pod záštitou spolku příbramských betlémářů bude letos k vidění od 19. prosince 2025 do 4. ledna 2026 v Mníšecké kapli.

V bazilice, v boční kapli sv. Ignáce, je vystaven Svatohorský betlém. Tvoří jej jen několik let staré, ručně vyřezávané dřevěné figurky vysoké přibližně 40 cm. Základ betléma vytvořil po roce 1998 Jan Ježek a v řezbářské práci pokračuje Bedřich Šilar. Díky donátorům se betlém každoročně rozrůstá – zájemci si mohou nechat zhotovit a do betléma věnovat vlastní figurku.