Po stopách
Václava Šáry

Akademický sochař a malíř. Příbram se mu stala zdrojem inspirace i prostorem, kde jeho díla ožívala. Vydejte se na procházku po příbramských stopách Václava Šáry.

1. RODNÝ DŮM

Narodil se v Příbrami 28. 11. 1893 jako třetí ze šesti dětí Františka Šáry a jeho ženy Marie, roz. Štístkové v Mariánském údolí v domě, kde býval hostinec „U Zvonu“.

2. REÁLKA

Po maturitě na příbramské reálce v roce 1913 nastoupil ke studiu na sochařsko-kamenické škole v Hořicích, zde absolvoval v roce 1917 a nastoupil na AVU v Praze. Dva roky studoval u prof. Jana Štursy, poté přešel na medailérské oddělení Otakara Španiela, studia ukončil v roce 1921. Po absolutoriu pracoval v Praze, často pobýval v Příbrami. Vedle sochařství se věnoval i malbě (kromě hornických motivů také pohádkové, dále téma karnevalů a tančíren), byl členem spolku výtvarných umělců Marold, Syndikátu a Svazu výtvarných umělců.

3. POMNÍK SVOBODY

V sochařově rodném městě se můžeme setkat s jeho díly: z roku 1924 pochází pamětní deska věnovaná Karlu Dominovi, dlouholetému řediteli učitelského ústavu (dnes budova obchodní akademie), z roku 1927 Šárova bronzová socha jinocha s praporem a ratolestí na Kotěrově pomníku padlých v 1. světové válce. Pomník Svobody se nachází v Arnoštových sadech. Návrh vypracoval Jan Kotěra s Janem Štursou, po jejich smrti pomník dokončil Václav Šára.

4. POMNÍK PADLÝM SYNŮM BŘEZOVÝCH HOR

Ve stejném roce byl odhalen pomník padlým občanům Březových Hor (v současnosti na náměstí Hynka Kličky). V roce 1932 byl zasazen na budovu radnice znak města Příbrami (spolupráce s Karlem Hojdenem). Koncem 30. let zpracoval Šára návrh kolumbária pro kostel Církve československé na Březových Horách, realizoval zde několik reliéfů a sousoší . Z r. 1937 pochází pomník obětem 1. světové války na příbramském hřbitově, kde je umístěno i několik dalších autorových plastik - náhrobek báňského úředníka Václava Oppla a profesora Báňské akademie Aloise Parmy. Z téhož roku pochází pamětní deska připomínající návštěvy T. G. Masaryka na Březových Horách, ze 40. let pamětní deska hudebnímu skladateli Josefu Bartošovi.

5. SVATÁ HORA

V roce 1934 byla realizována alegorická socha Lásky na balustrádě Svatohorského náměstí, v roce 1935 socha „Víra“ a „Spravedlnost“ (později nevhodně přemístěné do podloubí u svatohorských krámků).

6. DÍLU ALOISE JIRÁSKA

V roce 1923 uspořádal Šára v Příbrami v kavárně Na Příkopech výstavu svých obrazů, zúčastňoval se také dalších regionálních výstav (krajinská výstava 1930, U Zlatého soudku 1939, v příbramské Sokolovně 1940). Na první z uvedených výstav vystavil sádrový model dvou postav z Jiráskovy Filosofské historie. V roce 1938 bylo pískovcové sousoší Dílu Aloise Jiráska odhaleno v příbramských Jiráskových sadech.

7. SBOR MISTRA JAKOUBKA ZE STŘÍBRA

Koncem 30. let zpracoval Šára návrh kolumbária pro kostel Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách, realizoval zde několik reliéfů a sousoší . Z r. 1937 pochází pomník obětem 1. světové války na příbramském hřbitově, kde je umístěno i několik dalších autorových plastik - náhrobek báňského úředníka Václava Oppla a profesora Báňské akademie Aloise Parmy. Z téhož roku pochází pamětní deska připomínající návštěvy T. G. Masaryka na Březových Horách, ze 40. let pamětní deska hudebnímu skladateli Josefu Bartošovi.
Značnou část sochařského díla věnoval Šára hornické tématice. Od bývalých studentů VŠB Příbram získal zakázky: v roce 1938 bylo odhaleno sousoší prezidentů Beneše a Masaryka ve Štětí (po několika měsících muselo být odstraněno, v roce 1968 znovu instalováno, ale po okupaci 1968 znovu odstraněno, od roku 1990 je umístěno Mírovém náměstí ve Štětí). Na zakázku uhelných dolů v Břečťanech u Mostu realizoval cyklus bronzových reliéfů zobrazujících hornickou práci. Ty byly po likvidaci dolu přemístěny do SPŠ v Duchcově. Patinované sádrové odlitky zhotovil pro Příbram o několik desítek let později akad. sochař Ivan Lošák.
Po II. světové válce realizoval rozměrný reliéf nad hlavní bránu dolu „Prezident Roosevelt v Ervěnicích, pro důl Laušman v Lánech pomník horníků, umučených za německé okupace.
Poslední prací autora byl monumentální Památník Rudé armády v Mostě, odhalený v roce 1951.

8. PŘÍBRAMSKÝ HŘBITOV 

Václav Šára zemřel 17. června 1951 v Praze. Pohřben je v rodné Příbrami.

Zpracovala: Hana Ročňáková

Fotografie: Karolina Ketmanová