Kostel sv. Jakuba na náměstí T. G. Masaryka

Přidat do plánovače +

Typická dominanta města Příbram kostel sv. Jakuba Většího (někdy uváděný jako kostel sv. Jakuba Staršího) je patrně nejstarší městskou architektonickou památkou.

Podrobnosti

Bohoslužby


NE 10.30, 18.00 h
ÚT 8.00 h
ST 8.00 h
PÁ 8.00 h
více na http://www.farapribram.cz/

Výuka náboženství


Fara Sv. Jakuba , Jakubská ulice č. 97, Příbram
více na http://www.farapribram.cz/vyuka-nabozenstvi/

Kontakty


Římskokatolická farnost Příbram
Jakubská 97
261 01 Příbram I
Farář: P. Mgr. Bc. Jan Primus


JanPrimus@seznam.cz
+420 318 624 794
+420 604 356 268
www.farapribram.cz

Informace

Nejbližší MHD zastávka


nám. T. G. M.

Původně gotická stavba snad z první poloviny 13. století byla několikrát přestavována. Kostel plnil kromě svého duchovního poslání také obrannou funkci.  Současná podoba kostela je z roku 1869. Před tímto datem měla věž valbovou střechu. Původní šindelová střešní krytina byla nahrazena břidlicí a věž získala čtyři postranní novogotické věžičky, tak charakteristické při pohledu na příbramské centrum dneška. Z dalších zajímavostí kostela sv. Jakuba Většího, kterých si všimneme při prohlídce interiéru, je možné uvést mimo jiné i rozměrnou nástěnnou malbu Příbrami od Jana Umlaufa, dokumentující tvář města koncem 70. let 19. století. Chloubou jsou též zdejší varhany.

Věžní hodiny mají zajímavost: hodiny ukazuje velká ručička, minuty malá.

Náměstí T. G. Masaryka je historickým centrem Příbrami. Od arcibiskupského hrádku ho ve 2. pol. 14. století odděloval vodní příkop s můstkem. Bývalo uzavřeno třemi branami. Před původně gotickým kostelem svatého Jakuba obklopeným hřbitovem stávala škola a hospoda, pod ní byly masné krámy. Pod kostelem stál v ploše náměstí ještě v renesanci blok domů. Radnice bývala v dolejší části náměstí a před ní byly pekařské krámy, pranýř a kašna. 

Domy na rynku patřívaly nejbohatším obyvatelům, kteří je přestavovali podle vkusu své doby. Ze středověku se dochovalo jádro domu Holých (čp. 144). Po třicetileté válce vyrostly na parcelách spálených domů za účasti italských a německých řemeslníků povolaných jezuity na výstavbu Svaté Hory barokní domy, většinou přestavěné ve druhé polovině 19. století. 

Období klasicismu vtisklo náměstí ráz měšťanského centra. Bývaly tu trhy a obchody, hostince a hotely. Konaly se tu hornické parády a jiné průvody a procházela tudy svatohorská procesí. Vedle ředitelství příbramského horního závodu vyrostla nová radnice. K těmto budovám směřovali demonstranti při hornických stávkách a občané při vyhlášení Československé republiky. Sem přišli obyvatelé Příbrami vítat vojáky osvoboditelských armád v roce 1945. Současná podoba náměstí je výsledkem úprav posledních pěti desetiletí.