Hornické muzeum Příbram

Někdejší slávu příbramského dolování připomíná Hornické muzeum Příbram – báňský skanzen na Březových Horách nacházející se v areálu dolu Vojtěch, Anenské šachty a Ševčinského dolu. Počtem historických objektů s expozicemi se stalo toto muzeum největším hornickým muzeem v České republice.

Podrobnosti

Otevírací doba


leden-březen: ÚT-PÁ 9.00-16.00 h
duben: ÚT-PÁ 9.00-17.00 h
květen-červen: ÚT-PÁ 9.00-17.00 h
SO-NE 9.00-18.00 h
červenec-srpen: ÚT-NE 9.00-18.00 h
září-říjen: ÚT-NE 9.00-17.00 h
listopad-prosinec: ÚT-PÁ 9.00-16.00 h

Parkování


zdarma

Vstupné


prohlídkové trasy v areálech A, B, C jednotlivě:
- dospělí 60 Kč
- děti, senioři a studenti 30 Kč
- rodinné vstupné (2 dospělí + 2 až 4 děti) 150 Kč
- různé další okruhy za zvláštní příplatky, více na www.muzeum-pribram.cz

Kontakty


Hornické muzeum Příbram
nám. Hynka Kličky 293
261 01 Příbram VI - Březové Hory

info@muzeum-pribram.cz
+420 318 626 307
+420 318 633 138
https://www.muzeum-pribram.cz

Informace

Nejbližší MHD zastávka


Břez. Hory, nám. J. A. Alise

Nejbližší občerstvení


Galerie Café U Modré kočky
Pizzeria a restaurace Atollo
Restaurace na Vršíčku
Cukrárna Hájek a Hájková

1 000 metrů pod zemí

„Vidím vrch březový, který jest stříbra uvnitř plný,“ věštila kněžna Libuše v Hájkově kronice. Ve své době byly Březové Hory chloubou rakousko-uherského hornictví a za mnohými z památek, které byly svědky světových prvenství, se můžete vydat dodnes.

Královské horní město

Historie dobývání kovů na Příbramsku se začala psát zřejmě již v mladší době bronzové, tedy před více než třemi tisíci lety. Významnější těžbu stříbrných a olověných rud na území dnešních Březových Hor je možné historicky datovat až od 13. století. Počátkem 16. století kolem dolů vyrostla hornická osada, která byla později povýšena na městečko. 

Největší rozmach zaznamenaly Březové Hory ve druhé polovině 19. století, kdy se ze zdejších dolů vytěžilo až 97,7 % celé rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Význam březohorského rudního revíru přesahoval měřítka evropských a světových ložisek zejména ve způsobu, jakým se zde uplatňovaly technické postupy a dosahovalo světových prvenství – například v roce 1875 dosáhli těžaři na dole Vojtěch jako první na světě jednoho kilometru svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. 

V roce 1897 byly Březové Hory povýšeny na královské horní město, od poloviny minulého století jsou součástí města Příbram. Aktivní hornická činnost zde skončila v roce 1978.

Zdař Bůh!

Hornickou minulost uvidíte na Březových Horách na každém kroku. Nejobdivuhodnějšími dominantami jsou bývalé šachetní budovy, tiší svědkové dávné slávy, mezi které patří monumentální Ševčinský důl nebo důl Vojtěch, i méně okázalejší důl Anna či důl Marie. Doplňují je cáchovny, strojovny a další správní objekty, ale i celá řada dalších budov, které byly součástí tehdejšího života – ať už jde o bývalý úřednický dům zvaný „šichtamt“, nebo hornické lázně a ubytovny. Ukázku původní havířské lidové architektury pak představuje hornická chalupa se základy ze 17. století.

Patronem českých horníků byl odedávna svatý Prokop, proto byla první dřevěná zvonice na Březových Horách zasvěcena právě jemu. Dnes na tomto místě, uprostřed malého lesíka, stojí kostel sv. Prokopa. Nejdůležitějším chrámem se však později stal kostel sv. Vojtěcha na březohorském náměstí Jana Antonína Alise. Nejmladší církevní stavbou je pak funkcionalistický sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra z roku 1936.

Největší hornické muzeum v Česku

Někdejší slávu příbramského dolování připomíná Hornické muzeum Příbram, největší svého druhu u nás a jedno z největších báňských muzeí v Evropě. Expozice umístěné v historických provozních a správních objektech přibližují bohatou montánní minulost spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. 

V muzeu se můžete svézt hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, vydat se na prohlídku několika kilometrů štol, fárat výtahem, sjet po skluzavce k obřímu vodnímu kolu nebo se seznámit s unikátními parními těžními stroji a rozsáhlou mineralogickou sbírkou či havířským folklorem.