Brdy

V minulosti byly Brdy temným pralesem, kterým putovali jen loupežníci, tuláci a ztracenci. Dnes už nejsou liduprázdným územím, otevřely se veřejnosti a stále přibývá těch, kteří navštěvují a poznávají zdejší zachovalou a nádhernou přírodu.

865 metrů nad mořem

V minulosti byly Brdy temným pralesem, kterým putovali jen loupežníci, tuláci a ztracenci. Dnes už nejsou liduprázdným územím, otevřely se veřejnosti a stále přibývá těch, kteří navštěvují a poznávají zdejší zachovalou a nádhernou přírodu.

Pro dobrodruhy a objevitele

Místy připomínají Šumavu, jinde skotská vřesoviště nebo skandinávskou tajgu a tundru. Brdy jsou jediným pohořím ve středních Čechách – a současně nejvyšším pohořím českého vnitrozemí – s doposud dobře zachovalou přírodou. Nejsou trvale osídleny, a představují tak nezastavěný a pustý horský ostrov uprostřed hustě osídlené a urbanizované krajiny středních Čech.

V zemědělsky neobhospodařované krajině, kde člověk po staletí využíval jen její lesní nebo nerostné bohatství a neusazoval se v ní, se zachovaly jinde již vymizelé, nebo vzácně se vyskytující druhy rostlin a živočichů. Stala se i jejich útočištěm. Tomu napomáhalo i vojenské využívání značné části Brd – bezlesí střelnic a dopadových ploch dnes pro své velmi hodnotné ekosystémy patří k ochranářsky nejcennějším lokalitám.

Když zaduněla děla…

Téměř devadesát let se v Brdech nacházela cvičná dělostřelecká a letecká střelnice, sídlilo zde několik významných posádek a své místo tu našlo i několik utajovaných a přísně střežených objektů, včetně skladu jaderné munice. V někdejším vojenském újezdu byla před 2. světovou válkou zkoušena odolnost a funkčnost budovaných pohraničních opevnění republiky. Vystřídalo se tu několik armád, které výcvikový prostor užívaly.

Německá armáda vystavěla některé komunikace, polní letiště, bunkry a na vrcholu Praha provozovala důležitý radar sloužící k navigaci nočních stíhačů Luftwaffe. Československá armáda zde kromě řady bunkrů, pozorovatelen, střelnic, ženijních úkrytů, posádkových ubikací a jejich zázemí vybudovala také vysoce strategický objekt podzemního bojového velitelství pro případ vedení 3. světové války.

Najděte svou krajinu samoty a ticha

Pro veřejnost se Brdy otevřely v roce 2016 a jsou nejmladší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Síť turistických značek a cyklotras se neustále postupně rozšiřuje. Prozkoumat tuto zapomenutou oblast je tak stále jednodušší.

Vypravit se můžete na nejvyšší bod středních Čech, vrchol Tok (865 m), v jehož okolí se rozkládá krajina někdejší dopadové plochy. Za zastavení stojí také nedaleký vrch Houpák (794 m). Z holého vrcholu se nabízí patrně nejkrásnější panoramatický rozhled v Brdech, bývalá cílová plocha Jordán zaujme milovníky vojenské historie artefakty cvičných bunkrů a pozorovatelen. Oblíbeným cílem je i druhá nejvyšší hora v Brdech, vrchol Praha (862 m). Dnes zde stojí věž meteoradaru, nedaleko vrcholu objevíte řadu pěkných vyhlídek.

K nejznámějším místům Středních Brd patří Padrťské rybníky – jak pro půvabnou a působivou krajinu, tak i pro pohnutý osud nedalekých vesnic, které byly v souvislosti s rozšiřováním vojenského prostoru srovnány se zemí. Hořejší rybník, obklopený hlubokými lesy a mokřady, připomíná horské jezero, členitější Dolejší rybník zase evokuje jihočeskou krajinu. Oba jsou nejrozsáhlejšími vodními plochami v Brdech.

Největší a také nejpopulárnější hradní zříceninou v Brdech je Valdek. Stojí na skalnatém ostrohu s velkým kamenným mořem nad údolím Červeného potoka. Hrad zde stál ve 13. století, ale již od 16. století byl považován za zpustlý. Romantickou zříceninu navštívila řada českých umělců, například Karel Hynek Mácha, Božena Němcová nebo Karel Jaromír Erben. Naproti hradu se zvedá Jindřichova skála, nejmohutnější skalní útvar v Brdech. Romantický zámeček Tři Trubky, který nechal postavit dobříšský kníže Jeroným Colloredo-Mannsfeld, najdete v půvabném údolí Třítrubeckého potoka.