Vydejte se po stopách Josefa Hrabáka

Jako ředitel příbramské Báňské akademie bránil její samostatnost a postavení v rakousko-uherské monarchii, jako představitel veřejného vlasteneckého života se podílel na rozvoji organizované turistiky. Jednou z nejvýraznějších osobností české vědy a techniky 19. a počátku 20. století byl Josef Hrabák.

1BŘEZOVÉ HORY

Pro své znalosti byl Josef Hrabák v roce 1864 povolán do Příbrami, a to do hlavního závodu státních dolů. Zdejší hornictví v té době čekal bouřlivý rozvoj.

Najít na mapě


Na druhé straně Brd, nedaleko Zbiroha, leží malá obec Sirá. Do rodiny, která byla už tak početná, se tu 13. dubna 1833 narodil Josef Hrabák. Odmaturoval na plzeňském gymnáziu a absolvoval Báňskou akademii v Banské Štiavnici, kde také později pracoval na ředitelství státních dolů. Rok strávil v Chorvatsku coby provozní ředitel maďarské důlní a hutní společnosti, kterou zachránil před krachem. V rakouském Leobenu působil jako asistent na katedře matematiky a mechaniky, odkud byl v roce 1864 povolán do Příbrami.

Nechybělo mnoho a záhy by ji možná zase opustil – rozhlížel se po lépe placených místech v Praze, Brně nebo Vídni –, když se v roce 1867 uvolnila pozice na zdejší Báňské akademii. Tady byl později jmenován profesorem báňského a hutního strojnictví a pokračoval ve své vědecké a publikační činnosti.

2ZÁMEČEK

Řádným profesorem příbramské akademie byl Josef Hrabák jmenován v roce 1871. V letech 1879–1880 a 1885–1888 působil jako její ředitel.

Najít na mapě


Jako pedagog upřednostňoval praktickou výuku a své studenty brával na cesty po dolech a hutích. Později se stal rektorem, přičemž musel neustále hájit postavení své školy, neboť v tehdejším Rakousko-Uhersku byla upřednostňována akademie v Leobenu. I proto Josef Hrabák z města nakonec neodešel. „Cítil své osudem určené místo v Příbrami, kde akademie vyžadovala důraznou obranu proti útokům na svou samostatnost,“ vysvětluje historik Václav Trantina.

Jako člověk, který byl součástí veřejného společenského života, se Josef Hrabák znal s Vojtěchem Náprstkem, spoluzakladatelem Klubu českých turistů. Když bylo toto sdružení v pražské Měšťanské besedě v roce 1888 založeno, Hrabák byl pravděpodobně u toho.

3ČÁST HOTELU BUCHAR

Příbramský Klub českých turistů se scházel jednou měsíčně ve spolkové místnosti v Hotelu Buchar. Ne náhodou – členem klubu byl i Max Buchar.

Najít na mapě


O několik měsíců později sám inicioval vznik příbramského odboru KČT, jehož členem byl například ředitel gymnázia Čeněk Vyhnis nebo hoteliér Max Buchar. Dali si za cíl vytvořit síť značených cest po okolí Příbrami a vydat turistického průvodce.  

Do výslužby odešel Hrabák v roce 1899, aby dokončil některá svá rozpracovaná díla – za svůj život napsal více než 50 knih a časopiseckých článků. Byl členem příbramského zastupitelstva a jako první v rakousko-uherské monarchii obdržel čestný doktorát montánních věd.

Zemřel 15. července 1921 v Příbrami. 

4PILSKÁ NÁDRŽ

První trasy vyznačili příbramští turisté na jaře roku 1890 a vedly na Pilskou a Lázskou nádrž. Brzy následovala i značená cesta na Třemošnou.

Najít na mapě

 

■ text: Václav Bešťák s využitím textů Václava Trantiny,
foto: Karolina Ketmanová

Infocentrum

INFORMAČNÍ CENTRUM

Turistické informační centrum města  Příbram
Pražská 129, Příbram

mobil: 773 747 843
e-mail: info@pribram.eu 

 

 

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek