6 tipů, kam vyrazit do Brd
za pozdním létem
Pozdní léto v Brdech může být neobyčejně kouzelné. Pořád je ještě teplo, příroda se ale barví do nových odstínů a les už začíná vonět podzimem.
|
Že jste na Třemošné už několikrát byli? Příště zkuste kromě Kazatelny, ze které je vidět až na Českomoravskou vrchovinu, Novohradské hory a Šumavu, navštívit také méně známá místa v okolí. Začít můžete třeba u zapomenutých, ale romantických Kozičínských skal. Zástupy turistů nepotkáte ani u bezejmenné studánky nad Slaninou, ze které vyvěrá malý potůček mířící ke Kozičínu. Vedle frekventované Kazatelny je dalším pěkným mrazovým srubem v Třemošenském hřebeni Malý kámen (nebo také Hadí skála). Přes něj se dostanete až na sedlo U obrázku, které své jméno dostalo podle obrázku umístěného na mohutném buku, na němž se horníci klaní své patronce, svaté Barboře. Zpátky se můžete vrátit přes Malou Třemošnou, potkáte tu bunkry a mohylu – připomínku druhé světové války a protinacistického odboje na Příbramsku. Partyzáni v bunkrech sice nejspíš žádní nebyli, bunkry ale sloužily jako úkryt pro pronásledované a skladiště proviantu a výbušnin.
Předchozí trasu si můžete lehce rozšířit a podívat se k jednomu z nejpozoruhodnějších brdských vrcholů, Kloboučku. Na jeho východním úbočí se rozkládá asi patnáct metrů vysoká svislá stěna mohutného mrazového srubu. Pod ním se nachází relikt původních smíšených suťových lesů Brd s převahou buků, jilmů a dalších dřevin. Atmosféru místa dotváří i rozsáhlá ukloněná lesní louka se solitérními stromy. Stávala zde myslivna, dnes tu po ní zbyly jen základy, sklepy, krechty a příjezdová cesta. V nedalekém háji pak narazíte na opravdové velikány – impozantní buky a javory kleny. Cestou minete i studánku u Kloboučku, vydatný suťový pramen, s malým rybníčkem a stavidlem.
|
Pozdní léto v Brdech může být neobyčejně kouzelné. Pořád je ještě teplo, příroda se ale barví do nových odstínů a les už začíná vonět podzimem
|
Některá místa v Brdech se lépe prozkoumávají pěšky než ze sedla kola. Výlet úbočím Toku je toho skvělým příkladem. Tato trasa navíc vede vyhlášenými houbařskými revíry po cestách, v jejichž okolí se s trochou dobré vůle s oblíbenými letními a podzimními houbami vždy potkáte. Kromě nich uvidíte například pozoruhodné technické dílo Albrechtský přivaděč – téměř dva kilometry dlouhý umělý vodní kanál, který přivádí část vody Albrechtského potoka do vodní nádrže Octárna. Dále ve východních svazích Toku se skrývá Klobouček s mohutnými skalisky a unikátními fragmenty původní vegetace Brd. Skoro nepatřičně pak působí kamenné schody uprostřed lesa. Schodiště s více než sto stupni kdysi zkracovalo cestu z Kloboučské fořtovny na tockou Carvánku, vás však přivede k požárnímu příkopu. Ten byl vybudován kolem celé dopadové plochy Tok, aby zabraňoval šíření požárů, které často na cílové ploše vznikaly v důsledku vojenského výcviku.
Výš už to v Brdech nejde. Nejlepší cesta je ta z Orlova, kolem hájovny U Slaniny až k Pilskému rybníku. Po lesní cestě Čihadelské vystoupáte až k Carvánce, typické horské louce obklopené lesem. Dnes zde stojí romantická lovecká bouda, od roku 1919 tu ale byla hájovna. Obývali ji hlavně hajní, lovci, lesní dělníci nebo uhlíři. Se vznikem nedaleké střelnice ale byla v roce 1931 hájenka zrušena. Jeden z nadlesních ji koupil, rozebral a v nedaleké obci Strašice znovu sestavil. Až najdete vrchol Toku, vydejte se po lesní cestě Dřevěnce k Alianci. Náhorní plošina Toku je zajímavá svojí faunou a flórou, roste zde například vzácná masožravá rostlina rosnatka, vytvářejí se zde tzv. rašelinná oka a najdete tu i pozůstatky doby ledové: kamenné polygony a mrazové trhliny. Požárním příkopem, který měl zabránit šíření požárů vznikajících při ostřelování dělostřelectvem, se východními svahy Toku dostanete k Třemošné a zpět k Orlovu.
|
Na Carvánce dnes stojí lovecká bouda, od roku 1919 tu ale bývala hájovna
|
Na této trase využijete cyklobus, který až do konce září jezdí z Příbrami do Míšova. První zajímavé místo můžete navštívit hned na začátku v Teslínech. Ve středověku tu nedaleko stál benediktinský klášter s kostelem Svatého Jana Křtitele, dnes tu zbyly jen hrubé základy v podobě terénních nerovností. Smutné osudy za sebou mají i bývalé ovce Padrť a Záběhlá, nuceně vystěhované a zbourané v roce 1953. Na zdejších půvabných pláních si budete připadat jako na Šumavě. Trasa pokračuje přes Prahu, druhou nejvyšší horu Brd, s šedesátimetrovou věží srážkového radaru. Za války zde stával radar, který naváděl letadla Luftwaffe, v současnosti tu najdete zbytky staveb v okolí. Nevynechte ani Čákovu vyhlídku, jeden z nejhezčích rozhledů do krajiny v této části Brd. Zpět do Příbrami se dostanete přes Malý Tok, třetí nejvyšší brdskou horu. Projedete také Borem, kouzelnou luční enklávou, kde stávala reprezentativní hrázděná arcibiskupská myslivna a hájovna.
Borské sedlo vás na této trase přivede k Boru, jednomu z nejdeštivějších míst v Brdech. Kromě krásných luk se tu nachází i malý rybníček, v blízkosti pak také známý brdský vrchol Koruna. Z ničeho nic, na soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka, se v lese otevře údolí s romantickým zámečkem Tři Trubky. Ten nechal postavit dobříšský kníže Jeroným Colloredo-Mannsfeld, v současnosti patří státu. Lesní cestou Josefkou se dostanete k Padrťským rybníkům, jednomu z nejnavštěvovanějších míst v Brdech. Vy však vyrazíte přes křižovatku Na Rovinách. V dobách, kdy Brdy byly osídleny, tu stála hájenka. Jeden opravený seník tu najdete ale i dnes. Cesta vás zavede k druhému nejvyššímu brdskému vrcholu, Praze. Na zpáteční cestě pojedete ještě jednou zajímavou lokalitou, Sklenou Hutí. V 18. století tady stála sklárna Tobiáše Matěje Adlera, která využívala k provozu dřeva z rozsáhlých lesních polomů po velké větrné smršti. Z Příbrami do Brd vás může o víkendu přiblížit MHD linka 5B
■ Václav Bešťák s využitím textů Pavla Čámského |
Další články:
© 2024 Město Příbram. Všechna práva vyhrazena
Ochrana osobních údajů • Cookies • Autoři fotografií
Developed by: Smartim