Brdy

10 NEJ v CHKO Brdy v blízkosti Příbrami.

  1. Třemošná (779 m)

Charakteristika:

Západní dominanta města. Hora, budovaná kambrickými slepenci, dosahuje výšky 779 m a je 20. nejvyšším vrchem Brd. Spolu s Třemšínem a Plešivcem je také nejvýraznější horou v Brdech, s příkrými jihovýchodními a severozápadními svahy. Třemošenský hřeben je dlouhý cca 6 km a kromě nejvyššího vrchu na něm najdeme další čtyři vrcholy, přesahující 700 m n. m. (Malá Ohrádka, 735 m; Ohrádka, 747 m; Malý Kámen, 737 m a Malá Třemošná, 701 m). Z vrcholu je jen omezený rozhled, jemuž brání vzrostlý les, ale 300 m od něj se nachází vyhlídka na „učebnicovém“ mrazovém srubu, skalisku Kazatelna (navrženo jako MZCHÚ v kategorii přírodní památka), odkud je nejen výborný výhled na celou Příbram, ale za vhodných podmínek dohlédneme až na Českomoravskou vrchovinu, Šumavu a Novohradské hory. Významným geomorfologickým útvarem, tzv. mrazovým srubem je také nedaleký Malý kámen, odkud se nabízejí podobné rozhledy jako z Kazatelny. Ze sedélka (759 m) mezi Třemošnou a Malým kamenem je pěkný výhled na ves Obecnici a na rozložitý masív nejvyšší hory Brd, Toku (865 m).

Přístup:

Od parkoviště a konečné linky č. 5 MHD Příbram v městské části Orlov po modrém prohlídkovém okruhu 1,2 km. Z centra města sem vede také žlutá turistická značka do Orlova přes Březové Hory a Podlesí, (6,4 km) a odtud buď po modrém okruhu, nebo po zelené turistické značce (1,4 km) na vrchol. Cyklisté se sem dostanou po místních komunikacích, připravuje se vyznačení cyklotrasy z Březových Hor přes Podlesí do Orlova (3,5 km). Chystá se také vyznačení naučné stezky. Západním úpatím vede z Obecnice přes stejnojmenné sedlo (719 m) k Pilské vodní nádrži cyklostezka č. 8198.

Další zajímavosti:

Vrch Třemošná dal jméno nejrozsáhlejšímu a nejvyššímu okrsku Brd, Třemošenské vrchovině, kam náleží i nejvyšší hora Brd, Tok. V masivu Třemošné vede řada zatím neoficiálních, ale tradičně využívaných lyžařských tratí. Východiskem je vysoko položená (650 m) městská část Orlov. Celá oblast je velmi hojně využívána cyklisty a oblíbená houbaři.

  1. Tok (865 m)

Charakteristika:

Nejvyšší hora Brd, Středočeského kraje a také celých vnitřních Čech bez pohraničních pohoří. Ploché temeno hory je snadno rozeznatelné velikým bezlesím bývalé cílové plochy vojenské střelnice. Vstup do prostoru cílové plochy je pro možný výskyt nevybuchlé munice nebezpečný a je zakázán. Drsné klimatické podmínky zde daly po odlesnění vzniknout krajině, připomínající severskou tundru. Z rozsáhlých vřesovišť se nabízejí daleké výhledy do celých Čech. Najdeme tu u nás unikátní geomorfologické útvary z dob ledových, např. tříděné půdy, kamenné polygony, mrazové sruby a trhliny. Přístup na vrchol je možný od lovecké chaty (odpočívadlo a studna) na louce, kde kdysi stávala hájovna Carvánka. Vrcholová oblast Toku se nachází v I. a II. zóně CHKO. Hojná je zde např. rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, vřes, borůvka a brusinka, řada druhů rašeliníků, najdeme tu všivec bahenní nebo sedmikvítek evropský. Z živočichů tu žije např. zmije obecná, majka fialová, divoké včely a narazíme zde na veliké kolonie mravenců. Z ptáků je zde hojný skřivan a zastihneme zde také lelka lesního. Ještě nedávno zde žil také tetřev hlušec a tetřívek. Tok je jedním z mála míst v Brdech, kde najdeme živá a prosperující rašeliniště. Jedná se o esteticky mimořádně působivou lokalitu a jedno z nejatraktivnějších míst v Brdech.

Přístup:

Bude možný pouze po vyznačených a zabezpečených cestách (značení se připravuje, vč. naučné stezky). Z Příbrami je nejvýhodnější pěší (a lyžařská) cesta z Orlova (parkoviště a konečná linky č. 5 MHD) na hřeben Třemošné, odtud po Třemošenské, Buršovské a Káňské cestě na Čihadelskou- Dřevěnku a po ní k lovecké chatě Carvánka a na vrchol (7,5 km), pro cyklisty z Orlova k hájovně U Slaniny, po Slaninské a Obecnické cestě na Čihadelskou-Dřevěnku a po ní na Carvánku a na vrchol (8,3 km). Užívaná je také cesta z Obecnice do Sedla U křížku a po lesní horské silničce Alianka do Sedla Dlouhý kámen (822m). Odtud po Čihadelské – Dřevěnce na Carvánku a vrchol (10 km).

Další zajímavosti:

Někdejší hájovna Carvánka, stojící ve výšce 850 m, bývala nejvýše položeným osídleným místem ve vnitřních Čechách. Na Toku působí tzv. anemoorografický systém, v jehož důsledku zde lokálně dochází k hromadění sněhu, jehož vrstva místy dosahuje 150 – 200 cm. Tok je i proto jedním z nejoblíbenějších lyžařských cílů v Brdech.

  1. Pilská nádrž (674 m)

Charakteristika:

Objemem (1.870.000 m3) největší vodní nádrž v Brdech, plochou (22,5 ha) třetí největší. Hráz je vysoká 19 m a dlouhá 380m. Nádrž byla zřízena na Pilském potoce, přítoku Litavky, původně pro potřeby příbramských dolů a hutí. V roce 1854, krátce po vybudování, se protrhla, způsobila veliké materiální škody i oběti na životech. Touto vodní nádrží počíná trasa ojedinělého technického díla, umělého, 17,5 km dlouhého vodního kanálu, zvaného Struhy, který odtud a z Lázského rybníka vedl vodu na Březové Hory. Nyní nádrž slouží jako zásobárna pitné vody pro příbramskou aglomeraci. Svojí polohou uprostřed lesů pod vrchy Zavírka (720 m), Brdce (839 m), Bohutínský vrch (843 m) a Malá Ohrádka (735 m) v masívu Třemošné, působí dojmem horského jezera. Má velmi půvabné okolí, které je rájem houbařů.

Přístup:

Z městské části Kozičín (konečná linky č. 5 MHD Příbram) po lesní silničce k hájovně U Slaniny a po Slaninské cestě až pod hráz (2,8 km). Po zelené turistické značce z Bohutína (3,8 km), z městské části Orlov (parkoviště, MHD) k hájovně U Slaniny a po Slaninské cestě (3 km), nebo po cyklostezce č. 8198 z Obecnice (5,1 km), nebo z Lázu po cestě Struhy (4 km).

Další zajímavosti:

U severního okraje nádrže najdeme v bývalém lomu půvabné rašelinné jezírko, obklopené zajímavou vegetací, např. plavuní vidlačkou. Hojná je tu také chráněná rosnatka okrouhlolistá. Předpokládá se, že na blízkém vrchu Zavírka stávalo prehistorické hradiště. Koupání i vstup na hráz je z důvodu ochrany vodního zdroje I. stupně zakázáno. Nádrž a její okolí je zařazena do II.zóny CHKO. V okolí Pilského potoka najdeme řadu rašelinišť, z nichž některá jsou ještě živá.

  1. Klobouček (703 m)

Charakteristika:

Poměrně nenápadný vrch ukrytý ve východních svazích Toku, od něhož jej dělí mělké sedlo. K východu však spadá prudkými srázy mrazového srubu, se skalami a skalní věží (cvičné horolezecké terény), vysokými okolo 15 m. Pod svahy Kloboučku se nacházejí relikty původních suťových smíšených lesů Brd s buky, jedlemi a javorem klenem a bohatým bylinným patrem, které jsou zde chráněny ve II. zóně CHKO. Najdeme tu také dvě studánky. Vrch výrazně vystupuje nad blízkou vodní nádrží Obecnice – Octárna, která slouží vodárenským účelům. Hluboké lesy v okolí jsou velmi oblíbeny houbaři.

Přístup:

Z Příbrami – Orlova (parkoviště, MHD) po Třemošenské, Buršovské a Obrázecké cestě do sedla mezi Tokem a Kloboučkem. Ze sedla snadno k vrcholu (celkem 6,5 km). Z Obecnice (parkoviště, bus, restaurace) po Kloboučecké cestě na Obrázeckou, do sedla a k vrcholu (3,4 km).

Další zajímavosti:

Pod skalními stěnami Kloboučku stávala až do poloviny padesátých let minulého století myslivna. Nyní zde nalezneme zbytky kamenné podezdívky a terasy. Nedaleko od Kloboučeckého sedla vede až na požární příkop kolem Toku kamenné schodiště s více jak stovkou stupňů. Přístup k němu je průsekem, tzv. Schůdeckou cestou (ze sedla 900 m).

  1. Valdek (560 m)

Charakteristika:

Největší a také nejpopulárnější hradní zřícenina v Brdech. Stojí na skalnatém ostrohu s velkým kamenným mořem nad údolím Červeného potoka v jihozápadních svazích vrchu Beranec (663m). Existence hradu je doložena z roku 1263 jako sídlo Oldřicha Zajíce z mocného rodu Buziců. Od konce 16. stol. je hrad již zpustlý. Rozlehlé předhradí bylo obklopeno příkopem. Jádrem hradu byl hlavní palác a mohutná kruhová útočištná věž (bergfrit). Hrad navštívila řada známých českých umělců, např. K. H. Mácha, B. Němcová, J. Jungmann, V. K. Klicpera nebo K. J. Erben. V roce 1933 v jeho sousedství vystavěl Klub českých turistů velkorysou chatu (nyní ve správě AČR). Cca 1 km nad zříceninou leží na Červeném potoce pod svahy Krkavčiny (615 m) Velký Valdecký rybník – vodní nádrž, která slouží vodárenským účelům.

Přístup:

Po lesní asfaltové komunikaci Obecnice – Sedlo U křížku – Valdek (- Neřežín). Z Obecnice 10 km. Z osady Neřežín (Chaloupky u Komárova) po žluté turistické značce (1,9 km).

Další zajímavosti:

Naproti hradu se zvedá přes údolí Červeného potoka (1 km vzdušnou čarou) Jindřichova skála, nejmohutnější skalní útvar v Brdech (horolezecké terény) v severovýchodních svazích vrchu Beran (684m). V blízkém Zaječově stojí poutní místo a augustiniánský klášter Svatá Dobrotivá (založen r. 1262 Oldřichem Zajícem z Valdeka). Kamenné moře pod zříceninou hradu (II. zóna CHKO) je jednou ze dvou lokalit výskytu vzácného plcha zahradního v Brdech. Na hradě údajně straší Valdecká Černá paní.

  1. Padrťské rybníky (cca 635 m)

Jsou asi nejznámějším místem ve Středních Brdech – jak pro půvabnou a působivou krajinu, tak i pro její pohnutý osud. Jsou také poměrně snadno přístupné. Na širokém bezlesí Padrťských plání, které velmi připomínají centrální Šumavu, bychom napočítali víc jak 10 rybníků a rybníčků. Z nich Hořejší (115 ha) a Dolejší (65 ha) Padrťské rybníky jsou nejrozsáhlejšími vodními plochami v Brdech. Hořejší rybník, obklopený hlubokými lesy a mokřady připomíná horské jezero, členitější Dolejší rybník zase evokuje jihočeskou krajinu. Pod hrází Dolejšího rybníka byla pravděpodobně v 16.století založena osada, která se v následujícím století stala jedním z center brdského železářství. Byla zde vybudována (1670) železná huť a pracovala zde řada hamrů. Menší rybníčky (Výtažník, Šindelka, Gričák a Ledvinka) na Padrťském potoce (Klabavě) sloužily k jejich provozu. Nedaleko na pláních vznikla kolonizací obec Záběhlá, jejíž obyvatelé se živili především prací v lesích, pálením dřevěného uhlí a povoznictvím. Po okupaci Československa v r.1939 byl rozšířen brdský výcvikový prostor (Truppenübungsplatz Kammwald) a obyvatelé těchto vsí se většinou byli nuceni vystěhovat. Po válce se do svých domovů vrátili, ale už v r. 1953 se museli vystěhovat znovu a definitivně a jak Padrť, tak Záběhlá i blízký Kolvín byly srovnány se zemí a staly se jedním z výcvikových prostorů Vojenského újezdu Brdy.

Dnes je oblast Padrtě pustá, příroda postupně zakrývá poslední stopy lidského osídlení a návštěvníkovi se tu otevírá pohled na mimořádně esteticky působivou krajinu centrálních Brd. Rozsáhlé bezlesí se zrcadly rybníků a s meandrujícím potokem, obklopené ze všech stran mlčenlivými lesy a vrchy (Břízkovec, Okrouhlík, Palcíř, Kamenná, Kočka. Malý Paterák, Praha a Jahodová hora). Není divu, že se oblast Padrtě stala nejnavštěvovanější lokalitou v Brdech.

Přístup:

Z Příbrami – Kozičína (parkoviště, MHD) po Slaninské cestě a Struhách do Lázu, odtud do Nepomuku a dál kolem Červeného lomu k Padrťským rybníkům (18,5 km) – vhodné zejména pro cyklisty. Z Nepomuku (u Rožmitálu) přes Červený lom – 6 km. Z Teslín (bus, restaurace) po lesních cestách U Rozhledny a U Kostelíka (kolem zbytků Teslínského kláštera) k Hořejšímu padrťskému rybníku (4 km) – hlavně pro pěší. Východisek je však víc – obce Buková u Rožmitálu, Míšov, Trokavec, Skořice, Mirošov nebo třeba i Strašice.

Další zajímavosti:

Jihozápadně od Hořejšího padrťského rybníka stával Teslínský klášter, zničený Žižkovým vojskem a nad ním, na vrchu Břízkovec („Kóta 718,8“), měl být umístěn radar americké PRO. U obce Míšov je dříve utajovaný objekt Javor 51 – sklad jaderné munice, nyní zde působí Atommuzeum. Vrch Kočka (789 m) je významnou paleontologickou lokalitou. Padrťský potok je pramenem druhé nejvýznamnější řeky Brd Klabavy. Oblast Padrtí je zařazena do I. a II.zóny CHKO (rašeliniště a mokřady, krajinný ráz, vzácné a chráněné rostliny i živočichové, vč. raka kamenáče, orla mořského, čápa černého, bekasiny otavní nebo vydry).

  1. Borské sedlo (790 m) a Bor (750 m)

Charakteristika:

Borské sedlo - komunikačně důležité sedlo v hlavním brdském hřebeni, kterým prochází lesní silnička od Příbrami (Kozičína) a Obecnice k zámečku Tři Trubky a dál do Strašic. Vysoko položené sedlo se nachází mezi Bohutínským vrchem (843 m) a horou Brdce (839 m). Od východu k němu vystupuje od Pilské nádrže lesní cesta Obecnická, která pokračuje přes enklávu Bor do Třítrubeckého údolí (asi nejhezčího údolí v Brdech) k loveckému zámečku Tři Trubky na soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka až do Strašic, významné obce na západním úpatí Středních Brd. Od severu k němu po hlavním hřebeni z Bohutínského vrchu sestupuje lesní stezka, která dál pokračuje po hřebeni na jih jako tzv. lesní cesta Jeřábecká kolem vrcholu hory Brdce a dále na Hradiště (841 m), Malý Tok (844 m) a na vrchol Praha (862 m). Sedlo spojuje dvě nejvyšší oblasti Brd – masív Toku a hřeben Prahy.

Bor – půvabná luční enkláva s pěkně umístěnou vodní nádrží v místech kde až do roku 1959 stávala výstavná myslivna a několik dalších stavení. Ve zmíněném roce byly tyto objekty rozbořeny s výjimkou stodoly, která podlehla požáru v r. 1998. Enklávou prochází Obecnická lesní cesta od Borského sedla k zámečku Tři Trubky a do Strašic, k severu odtud stoupá Hořovská cesta na hřeben dvouvrcholové Koruny (837 a 832 m) a dál údolím potoka Rezervy na křižovatku s horskou silnicí Alianka. K jihu pokračuje lesní cesta Borská ve svazích vrchu Brdce na křižovatku U Vojáka, k Boudě U Břízy a na křižovatku s Andělskou cestou a cestou Planýrka pod Malým Tokem. Na západ z Boru míří i další lesní cesta – Korunská ve svazích stejnojmenné hory na křižovatku cest u louky, kde stávala někdejší Třítrubecká hájovna. Z lokality se nabízejí vděčné a působivé výhledy do Třítrubeckého údolí a na vrchy, které jej obklopují.

Přístup:

Z Příbrami (Orlova nebo Kozičína) po lesní cestě Slaninská a dále po Obecnické. Na Borské sedlo je to 6,8 km, resp. 6,3 km; na Bor ještě o 1 km dále. Ze Strašic je to sem 10,5, resp. 11,5 km.

Další zajímavosti:

Vrch Koruna nad Borem má východní vrchol nižší (832 m), západní vrchol (837 m) nese také neoficiální trampské označení Faust. Oba vrcholy jsou z Boru snadno přístupné (1,7, resp. 1,2 km). Podle krátkodobých měření je pravděpodobně oblast Boru jedním z míst s nejvyššími průměrnými ročními srážkami (až cca 1100 mm) v Brdech. Louky na Boru jsou ve II. zóně CHKO. Pod sedlem pramení Třítrubecky (Černý) potok.

  1. Skelná Huť (715 m)

Charakteristika:

Rozsáhlé lesní louky v Lázském údolí nad vodní nádrží Láz ve svahu šesté nejvyšší hory Brd, Brdců (839 m). Dříve zde stávala osada a sklárna, patřící rodu Adlerů (známých z díla K. Klostermanna), která zpracovávala rozsáhlé lesní polomy po vichřici z r. 1749. Skelná huť zde pracovala do r. 1783. Poté zde stávala myslivna, odstraněná po vzniku vojenské střelnice. Pozůstatkem někdejšího sídla je dnes už jen nevelká stodola, rybníček a studna s výbornou vodou. Ze Skelné Hutě jsou pěkné výhledy do Lázského údolí, na hřeben od Plešce (786 m) k Malému Toku (844 m) a na hřeben Zavírky (720 m). Místo je také důležitou křižovatkou pěších a cyklistických tras (Perkanská a Havelská lesní cesta).

Přístup:

Z Příbrami (Orlova nebo Kozičína) po Slaninské, Obecnické a Perkanské cestě (6,3 resp.5,8 km), z obce Láz po Perkanské cestě (3,5 km). Po Havelské cestě (z křižovatky s Andělskou, cyklostezka č. 8190) – 3 km.

Další zajímavosti:

Na Skelné Huti funguje přezimovací obůrka pro jelení zvěř. Loukám vévodí mohutná douglaska v sousedství bývalé stodoly. Na blízké Zavírce pravděpodobně stávalo prehistorické hradiště. Velmi půvabná je nedaleká vodní nádrž Láz (hráz vysoká 16 m, objem 958.000 m3, zatopená plocha 17,4 ha, vodárenské využití).

  1. Praha (862 m)

Charakteristika:

Druhá nejvyšší hora v Brdech (862 m), na které dnes stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ. Vrchol věže (ve výšce 917 m) je tak vlastně nejvyšším místem v Brdech. Horu zvýrazňuje a snadno identifikuje právě věž meteoradaru, jinak se jedná o typicky brdský kopec s širokým a plochým temenem. K jihu se ostře sklání do Rožmitálské kotliny a najdeme tu také pěknou vyhlídku (tzv. Čákova vyhlídka) na okraji suťového pole, z níž přehlédneme celé jižní Čechy, Novohradské hory, Šumavu a část Českého lesa a údajně lze odtud dohlédnout i na Alpy. Ze západního okraje vrcholové plošiny se zase otevírá pěkný výhled na Padrť, Plzeň, Slavkovský les a Doupov i část Krušných hor. Vrch je ve II. zóně CHKO.

Přístup:

Z Příbrami vhodné spíše pro cyklisty. Z Orlova nebo Kozičína po cestě Slaninské, Obecnické, Perkanské, Havelské, Borské a Tocké, celkem 13 km. Nejkratší přístup je z obce Nepomuk po Planýrce a Dřevěnce do Sedla U Sv.Jana (832m) a odtud po Tocké cestě k vrcholu – 2,6 km.

Další zajímavosti:

Radar zde postavili za druhé světové války i Němci. Sloužil k navádění letadel Luftwaffe a působila tu silná vojenská posádka. Četné pozůstatky po těchto objektech lze v oblasti vrcholu poměrně snadno nalézt. Na vrchol se tradičně druhou lednovou sobotu vydává z Nepomuku charitativní „Pochod na Pražák“, jehož se účastní stovky turistů.

  1. Jordán (826m) – Houpák (794 m)

Charakteristika:

Dva vrchy na bývalé cílové ploše dělostřelecké a letecké střelnice Jordán. Vstup je možný jen po vyznačených a zabezpečených cestách. Připravuje se naučná stezka. Nejvíce zde potkáváme artefakty někdejšího vojenského výcviku, zejména cvičné bunkry a zodolněné pozorovatelny. K nejproslulejším patří cvičný pěchotní srub CE, zvaný Benešák, známý mj. i z filmu Obecná škola. Holý vrch Houpák a střecha tam stojícího bunkru patří k nejlepším rozhledovým místům v Brdech. Dohlédneme např. i na Ještěd a Krkonoše, Milešovku a Krušné hory s Klínovcem. Velmi pěkné výhledy se nabízejí také z Dlouhého vrchu (775 m). Většina cílové plochy Jordán je zařazena do I. a II. zóny CHKO. Připravuje se zřízení i malého vojenského skanzenu.

Přístup:

Z Příbrami lze doporučit cestu přes Obecnici do Sedla U Křížku, odtud po horské silničce Aliance do Sedla Dlouhý kámen (822 m), nebo až na křižovatku „V Prdeli“. Ze sedla vede cesta přímo na vrch Houpák, z křižovatky Jedlinská cesta k bunkru Benešák pod vrcholem Houpáku. V prvním případě je cesta dlouhá (z Příbrami, nádraží ČD) 14,5 km, ve druhém 16,5 km a jsou vhodné pro cyklisty. Kratší, ale spíše pro pěší, je vhodná cesta z Orlova přes Tok (viz samostatné heslo) do Sedla Dlouhý kámen a odtud na Houpák – 10 km. Z Obecnice kromě obou prve zmíněných cest (8,5 a 10,5 km) lze jet na kole až na křižovatku U Bílého křížku na silnici Obecnice – Zaječov a zde se uhnout po Jedlinské cestě přes letiště pod Hejlákem vzhůru k bunkru Benešák pod Houpákem. Cesta je dlouhá 10,5 km.

Další zajímavosti:

Na CP Jordán se nachází cca 10 pevnostních staveb, které jsou zpravidla poškozené ostřelováním. Podobně jako na Toku, i tady najdeme periglaciální jevy – kamenné polygony, tříděné půdy a mrazové trhliny, terén silně připomíná severskou tundru. Režisér V.Chaloupek zde točil i jeden díl Večerníčků s medvíďaty. Vrchol hory Jordán (826 m) leží již mimo cestu ve vzrostlém lese a není z něj žádný výhled. Oblast Jordánu byla i svědkem několika leteckých nehod. Poslední dvě se staly v letech 2003 (zahynul mjr. Vašíček v bitevnílu L-159 Alca) a 1992 (zahynula tříčlenná posádka vrtulníku Mi-24H).

Informace pro turisty

CHKO Brdy je přístupná cyklo a pěším turistům. Vozidlům vjezd zakázán.

Infocentrum

Informační centrum

Infocentrum Městského úřadu Příbram
Zámeček - Ernestinum, Tyršova 106, Příbram

telefon: 318 402 381
bezplatná linka: 800 555 600

e-mail: info@pribram.eu 

otevřeno denně 10 - 16 hodin
(kromě 24., 25. a 26. 12., 1. 1.)

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek