„Všecko je to svázáno s mou rodnou krajinou.“ Drdovy pohádky našly místo na Příbramsku

Kardavec, Dušníky, Ouběnice nebo Dalskabáty. Každý, kdo si někdy přečetl některou z pohádek spisovatele Jana Drdy, snadno poznal, že Drda byl příbramským rodákem. „Těmito jmény rád křtím vesnice ve svých vyprávěních, ba ona sama se mi znova a znova tlačí do pera, neboť do mne vstoupila v mém nejranějším a nejradostnějším dětství, a všude tam mám kus příbuzenstva.“

Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (1976), režie Jan Novotný, foto: Česká televize


Drdovy pohádky často čerpají námět z tradičních folklorních pohádek (Drda se např. inspiruje pohádkami K. J. Erbena), ale jsou dále rozvíjeny. Pro tento typ pohádek je typické jejich obohacení o autorský prvek, kterým je v případě Jana Drdy často užití vlastních jmen, zejména jmen zeměpisných. Zatímco lidové pohádky se odehrávají na geograficky neurčitých místech, pohádky Jana Drdy jsou zasazeny do velmi konkrétních lokalit.

Autorská jména jsou taková zeměpisná jména, jejichž původcem je sám Drda. Některá  jsou v textu využita v posměšném významu a charakterizují náladu v daných obcích (Stejskalov, Křepčín), chudobu (Bezpenězy, Skromnětín, Hladonice) nebo lidské neřesti (Odřihosty). Do této skupiny jmen patří také názvy zemí Lenoráj, Machometánije a Sakrabonyje, o nichž vypráví vandrovníci v pohádce Jak šel Honza do Lenoráje. Na základě Drdových asociací vznikl také název městečka Rukapáň, v němž se odehrává román Městečko na dlani a které se vyskytuje i v pohádkách Dařbuján a Pandrhola, Vodník v pivovaře a O hloupé havířce.

Realistická jména svým názvem blízce připomínají jména reálná, nebo se alespoň jeden z jejich komponentů v reálných jménech vyskytuje. Jsou jimi například jména: Skoupá Lhota, Chytrá ves, Boromyšl, řeka Vydrůvka a další. Do této skupiny jmen patří také všechny názvy hostinců (např. U Věnce, U Mouřenína, Malovánka, Čeřen).

Autentická jména jsou narážkami na místa existující v reálném světě. „A když se zamyslím nad tím, o čem si sám myslím, že se mně povedlo, tak si čím dál tím víc uvědomuji, jak je to všecko svázáno s mou rodnou krajinou. Jak je to svázáno s těmi místy, odkud pocházím, kde jsem prožil svoje dětství. (...) Člověk ty věci zapomene, ale pak se zase znova vynořují.“ (Černá hodinka, 1967)

Rybník Kaňka pod příbramským Barandovem, foto: Jaroslav Fúsik
Rybník Kaňka pod příbramským Barandovem, foto: Jaroslav Fúsik


České pohádky

Vůdčí postavení v pohádce Vodník v pivovaře zaujímá rybník Kaňka, který se nachází v lesích za Rukapání a je domovem vodníka Mátaly. Přestože v textu čteme, že z rybníka se později stalo brambořiště, rybník téhož jména se na okraji Příbrami skutečně dosud nachází a jeho jméno je zachováno také v názvu příbramské ulice Nad Kaňkou. Sládek Karas narazil na rybník cestou ze vsi Kardavec, kde se konal v tamním pivovaru bál. Reálná vesnička Kardavec se nachází nedaleko Příbrami ve směru na Jince a je součástí obce Hluboš. Samotná informace o pivovaru může být postavena na reálném základě, v historických pramenech je totiž dochována historická zmínka o vzniku pivovaru v Hluboši, který však již někdy na konci 19. století zanikl.

Jedno z míst, přes která se Karas v noci vracel z Kardavce domů, byla Květná. Kromě toho, že tento název nese reálná obec v Pardubickém kraji, nazývá se tak též vrch v lesích, jež se táhnou okolo Kardavce až k Příbrami. Zmínky o Květné se v pohádce Vodník v pivovaře vyskytují dvě. V úvodu se popisuje, že rybník Kaňka spatří ptáci letící „ze smrčí nad Černými blaty do dubiny nad Květnou“. Podruhé je Květná součástí výčtu míst, kterými Karas procházel, než došel z Kardavce ke Kaňce.

V pohádce Český Honza žije hlavní postava v „jedné vsi u řeky“. Signál, že tato ves nese název, nacházíme v písni, kterou Honza zpívá pro posměch přespolních závistivých chlapců. Následně se název obce objevuje v přídavných jménech „ouběnický rychtář“ a „ouběnický farář“. Jedna ze dvou autentických obcí s tímto názvem, jež se vyskytují na území Česka, leží nedaleko Příbrami ve směru na Dobříš. Zakotvení v realitě má nejen název obce, ale také její lokalizace do blízkosti řeky. Touto řekou může být totiž míněna říčka Kocába, která okolo Ouběnic ležících na Příbramsku skutečně protéká. Vlastní jméno Ouběnice se dále objevuje také v pohádce O hloupé havířce.

V pohádce O hloupé havířce je mimo jiné zmíněna také obec Čimelice. Reálné Čimelice sice správně náleží už do píseckého okresu, ale na Příbramsku jsou dobře známy, protože leží na dopravní tepně mezi Prahou a Strakonicemi. V pohádce odtud pochází hraběnka, která je zakleta do koně. Označení Čimelic jako bydliště zmíněné hraběnky nebylo náhodné, v Čimelicích se totiž skutečně nachází zámek.

Krajina u Petrovic, foto: Tomáš Joch
Krajina u Petrovic, foto: Tomáš Joch


Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert

Pohádková komedie Dalskabáty, hříšná ves, jež vznikla přepracováním pohádky Zapomenutý čert, nese zeměpisné jméno již ve svém názvu. Rozedraná chaloupka, ve které se usadil čert Trepifajksl, se v pohádce i dramatu nachází v lese mezi obcemi Dalskabáty a Káciň. V případě pohádky je poloha chaloupky určena přímo. V dramatu vyplývá z toho, že se nachází po cestě do Kácině, kam měla Plajznerka namířeno z Dalskabátů. Velká část děje se odehrává v Dalskabátech na faře a v kovárně. Reálná obec tohoto jména se nachází na Příbramsku ve směru na Smolotely. Skutečné poloze obce odpovídá i její sousedství s obcí Káciň. Obec Dalskabáty se dále vyskytuje v pohádce Jak šel Honza do Lenoráje.

V divadelní hře Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert jsou zmíněny další tři obce, které se i ve skutečnosti vyskytují v nejbližším okolí Dalskabátů. Když se kostelník Piškytle a potulný komediant Lupino vydávají do lesa, aby ulovili Trepifajksla, nepoznávají ho (byl v té době již zbavený rohů a ocasu) a považují ho za obyvatele některé z okolních vesnic: „Vvodkuďpak vy ste, kmotříčku? Z Drsníku, že jo? Ze Smolotel? Nebo z Nepřejova?“ Nepřejov se dále vyskytuje v pohádce Jak princezna hádala, až prohádala.

Zmíněné obce Dalskabáty, Káciň, Drsník, Smolotely i Nepřejov jsou unikátní tím, že zatímco v jiných pohádkách se vyskytují autentická i fiktivní zeměpisná jména nezávisle vedle sebe, všechna tato jména mají odraz v reálných místech, přičemž jejich reálná poloha přibližně odpovídá poloze v příběhu – jsou to obce sousedící. Pozastavme se ještě krátce u zeměpisného jména Dalskabáty. Jindřich V. Bezděka svůj výklad jména Dalskabáty opírá zejména o staré zápisy z katastrů. Dochází k závěru, že jméno nese pejorativní příznak a vzniklo ze slovního obratu „Dáš kabát“, jejž užívali loupežníci a zloději. Jméno tedy mělo posměšným způsobem charakterizovat obyvatele obce. Týž negativní příznak nese jméno i v Drdově dramatu. Je totiž označeno za „hříšnou ves“.

V pohádkách Jana Drdy jsme tedy objevili řadu zeměpisných jmen, jež mají vztah k Příbrami a jejímu okolí. Objevila se též ale jména, u kterých to i přes shodu s autentickými jmény není zcela zřejmé. Drdova inspirace však až na výjimky spočívá pouze v pojmenování výše uvedených míst a popis prostoru je již čistě pohádkový.

Spoustu pohádek Jana Drdy známe v podobě jejich filmových adaptací (např. O princezně Jasněnce a létajícím ševci, O hloupé havířce, Z pekla štěstí, Nejkrásnější hádanka atd.), z nichž se však zeměpisná jména většinou vytratila. Proto pokud se chceme přesvědčit o tom, jak hodně (i když často nenápadně) se příbramský kraj a Drdův vztah k němu promítl do jeho pohádkových vyprávění, neváhejme vzít do rukou knihu a objevujme tato místa společně s původními příběhy, které se v těchto místech odehrávají.

■ Barbora Blahnová

Text vychází z práce BLAHNOVÁ, Barbora. Toponymie ve vybraných pohádkách Jana Drdy. Praha, 2017. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/168150/


Další články:

Infocentrum

Informační centrum

Infocentrum Městského úřadu Příbram
Zámeček - Ernestinum, Tyršova 106, Příbram

telefon: 318 402 381
bezplatná linka: 800 555 600

e-mail: info@pribram.eu 

otevřeno denně 10 - 16 hodin
(kromě 24., 25. a 26. 12., 1. 1.)

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek