Příbramské hřbitovy proměnila epidemie i důlní katastrofa

Hřbitovy jsou někdy považovány za symboly smrti. Správně bychom však měli je považovat za památníky života, který sice uplynul, ale zůstává na dále v paměti blízkých, ale i v paměti jednotlivých míst.

 

Můžeme předpokládat, že příbramský hřbitov se rozkládal od prvopočátku v blízkosti kostela sv. Jakuba. Hřbitov obdobně jako v jiných místech byl obehnán hradbou, která plnila též funkci obranou, jak je tomu dodnes patrno např. u kostela v Pičíně či na Stražišti u Březnice.

Pro horníky a hutníky, většinou německého původu, byly slouženy mše v kostele sv. Jana Evangelisty, a v jeho blízkosti na špitálním hřbitově nacházeli i místo svého posledního odpočinku. Příbramským měšťanům sloužil kostel sv. Jakuba a hřbitov v jeho blízkosti. Příbramští kněží a významní měšťané byli pochováváni v kryptách kostela. V této souvislosti je například zajímavé, že v kostela sv. Jakuba se nacházela i hrobka vladyků z Drahenic u Březnice, vníž byla roku 1433 pochována Markéta z Drahenic, sestra významného českého kronikáře a historika Bartoška z Drahenic.

Události roku 1618 a následná třicetiletá válka poznamenávají těžce Příbram. Kromě válečných útrap byly pro veškeré obyvatelstvo nejstrašnějšími pohromami výskyty epidemických nemocí, např. mor, tyfus, cholera, horečnatá onemocnění. Již roku 1649 postihla Příbram morová nákaza, jíž podlehlo několik desítek obyvatel. Rok 1680 přinesl kromě rozličných selských bouří v královstvím českém velkou morovou ránu. Hřbitov u kostela sv. Jakuba a hřbitov špitální nepostačoval pro všechny oběti a proto byl zřízen morový hřbitov v blízkosti popravního místa, nazývaného „u Korejtek“, na tzv. Panské louce.

Tichým pamětníkem této pohromy je i příbramský morový sloup, který nechal zbudovat jako poděkování za uzdravení se z morové nákazy příbramský kupec Jan Jakub František Pivec se svojí manželkou Dorotou. Sloup, zhotovený pravděpodobně příbramským kameníkem a sochařem Matějem Hueberem, stával původně mezi kostelem sv. Jakuba a pozdější lékárnou a na svém vrcholu nesl sochu sv. Rocha, ochránce před morovou nákazou. Při úpravách a dláždění náměstí roku 1839 byl přestěhován k věži kostela, kde se nachází dodnes, byť sochu sv. Rocha nahradila socha sv. Jakuba.

 


Příbramský hřbitov leží na tzv. Panské louce, kde už od 17. století bylo nouzové pohřebiště v případech epidemií, foto: Karolina Ketmanová

 

Poslední poprava v Příbrami

Tichým pamětníkem této pohromy je i příbramský morový sloup, který nechal zbudovat jako poděkování za uzdravení se z morové nákazy příbramský kupec Jan Jakub František Pivec se svojí manželkou Dorotou. Sloup, zhotovený pravděpodobně příbramským kameníkem a sochařem Matějem Hueberem, stával původně mezi kostelem sv. Jakuba a pozdější lékárnou a na svém vrcholu nesl sochu sv. Rocha, ochránce před morovou nákazou. Při úpravách a dláždění náměstí roku 1839 byl přestěhován k věži kostela, kde se nachází dodnes, byť sochu sv. Rocha nahradila socha sv. Jakuba.

Mor přichází do Příbrami opět v říjnu 1713. Příbramský magistrát na počátku nákazy rozhodl, že oběti mají být pochovávány na nový hřbitov na tzv. Panské louce. V roce 1729 je zřízena pod děkanským kostelem sv. Jakuba rozsáhlá krypta, do níž byly od roku 1730 ukládáni nejvýznačnější příbramští měšťané.

Roku 1765 bylo z rozhodnutí císařovny Marie Terezie odejmuto městům hrdelní právo, které přešlo na krajské hejtmanství. Poslední popravy v Příbrami se konaly 11. října 1765, kdy byl na popravčím místě „u Korejtek“ sťat Vavřinec Kubát z Dolních Hbit, a 23. října téhož roku, kdy byl na šibeničním vrchu nad městem oběšen vůdce zlodějské bandy Jan Slavík ze zbirožského panství. Obě exekuce vykonal pražský kat Karel Madulín. Hrdelní zločinci byli pochováni v místech popravních, tedy v místech kde se dnes nachází z části zástavba a z části tzv. Obecní zahrada.

Na přelomu let 1771 a 1772 je po předchozím hladomoru stiženo město vlnou horečnatého onemocnění, které podlehlo mnoho obyvatel. Vrchní horní správce Dionysius Martinec prosadil zákaz pohřbívání u kostela sv. Jakuba i na hřbitově sv. Jana Evangelisty. Od října 1771 byl znovu otevřen a vysvěcen morový hřbitov na Panské louce. V lednu 1772 byly vykopány v těchto místech tři šachtice (hromadné hroby) a magistrát města nařídil ohrazení hřbitova plaňkovým plotem. Významní měšťané však nadále byli pohřbíváni do krypty v kostele sv. Jakuba. Horní správce Martinec prosadil zákaz ukládání zemřelých i do této krypty a dokonce někteří zesnulí museli přes počáteční odpor příbramského děkana být převezeni na nový hřbitov.

V roce 1784 je zrušen pro zchátralost kostel sv. Jana Evangelisty včetně zdejšího hřbitova. Dnes se přibližně v místech, kde stával kostel sv. Jana Evangelisty se špitálním hřbitovem, nachází nákupní centrum Skalka.

26. ledna 1786 se konal první pohřeb na nově otevřeném hřbitově na Panské louce. Pohřbena zde byla Alžběta Machutová, rozená Škodová, před ní však již zde bylo pochováno 6 malých dítek z Příbramě a okolí. V rámci reforem panovníka Josefa II. bylo zakázáno pohřbívání uvnitř obcí a do kostelních krypt a proto byl od roku 1786 uzavřen pro pohřbívání starý hřbitov u kostela sv. Jakuba.

 


Na březohorském hřbitově jsou dodnes hromadné hroby havířů zachovány a hrobka pod pomníkem je prázdná, foto: Karolina Ketmanová

 

Prázdné hrobky pod pomníky

Snaha o dosažení samostatnosti Březových Hor se odrazila i v úsilí o povznesení zdejšího kostela sv. Prokopa, později vybudování nového chrámu a zřízení samostatné farnosti a v souvislosti s tím i zřízení vlastního hřbitova. Roku 1879 bylo povoleno zřízení samostatné farní expozitury, byla dokončena přestavba kostela sv. Prokopa a založen březohorský hřbitov, který byl spolu s kostelem sv. Prokopa vysvěcen v říjnu 1879. V dřívějších dobách, zejména v době epidemií, bylo pohřbíváno i v okolí kostelí sv. Prokopa, hlavně v místech, kde se nachází tzv. Kášův kříž.

V letech 1886–1889 byl vystavěn na Březových Horách nový kostel sv. Vojtěcha dle návrhu pražského architekta Münzbergra. Hřbitov na Březových Horách nepostačoval záhy svojí kapacitou a byl proto roku 1907 rozšířen do dnešní podoby. V roce 1936 byl na Březových Horách dle projektu architekta S. Vachaty vybudován chrám církve československé, zasvěcený Mistru Jakoubkovi ze Stříbra. V předchrámí bylo zřízeno kolumbárium, kde se jsou uloženy urny s popelem zdejších farníků.

31. května 1892 vypukl na dolu Marie požár, jehož zplodiny z hoření se postupně rozšířily po celém březohorském rudním revíru. Tato strašlivá katastrofa si vyžádala 319 obětí byla ve své době největší důlní katastrofou na světě. Pro velký počet obětí z důvodu možného vzniku epidemie byly po dohodě představitelů horního ředitelství s představiteli měst Příbram a Březové Hory na obou městských hřbitovech zřízeny hromadné hroby, do kterých byla pochována většina zahynulých havířů.

Roku 1893 nechalo C. k. ministerstvo orby se sídlem ve Vídni vybudovat na obou městských hřbitovech pro oběti neštěstí dvoukomorové hrobky, kam po zrušení hromadných hrobů měly být přeneseny ostatky zesnulých havířů. Nad nimi byly vztyčeny antikizující litinové obelisky vyrobené z umělecké litiny v železárnách v Komárově. Oba pomníky se staly tichými symboly důlní katastrofy.

Hrobky pod pomníky nedošly však svého naplnění. Na březohorském hřbitově jsou dodnes hromadné hroby havířů zachovány a hrobka pod pomníkem je prázdná. Na příbramském hřbitově byly hromadné hroby překryty běžnými hroby, aniž byly ostatky zahynulých havířů přeneseny do hrobky. Hrobka pod pomníkem však není prázdná, protože do ní bylo pochováno 5 horníků, kteří zahynuli při neštěstí na dole Anna v roce 1946.

C k. ministerstvo orby nechalo v roce 1893 zasadit v kostele sv. Vojtěcha pamětní desku věnovanou horníkům, kteří zahynuli během záchranářských prací při důlní katastrofě. Sbor dobrovolných hasičů na Březových Horách ve spolupráci sdalšími březohorskými spolky nechal pietně upravit hrob důlního tesaře Augustina Žlutického, který rovněž zahynul při záchranářských prací při důlní katastrofě. V roce 1997 byl z podnětu Spolku Prokop Příbram vybudován před dolem Marie pomník hornických vdov a sirotků po obětech důlní katastrofy. V areálu dolu Marie se rovněž nachází expozice věnovaná důlní katastrofě.

 


Nedůstojně umístěný hřbitov na Pichcích v blízkosti městské skládky se záhy ukázal nevhodný i z důvodu vysoké hladiny spodních vod, foto: Karolina Ketmanová

 

Hřbitov vedle skládky

Příbramský hřbitov patřil správou až do období 2. světové války ke kostelu sv. Jakuba, kdy přešel pod přímou správu města. Koncem dvacátých let a v průběhu třicátých let 20. století Společnost přátel žehu usilovala o zřízení urnového háje na Hvězdičce. Toto úsilí však zůstalo nenaplněno. Teprve v rámci přeměny města v šedesátých letech se městské zastupitelstvo vrátilo k původnímu projektu a roku 1965 byl zřízen nad příbramským hřbitovem, v místech nazývaných „Na Hvězdičce“ sad vzpomínek – urnový háj.

V roce 1978 Městský národní výbor v Příbrami rozhodl o zákazu pohřbívání na příbramském a březohorském hřbitově, a to včetně ukládání do uren. Místem posledního odpočinku příbramských obyvatel se stal nově zřízený hřbitov na Pichcích. Starý hřbitov v Příbrami a na Březových Horách měl být roku 2008 zrušen.

Nedůstojně umístěný hřbitov na Pichcích v blízkosti městské skládky se záhy ukázal nevhodný i z důvodu vysoké hladiny spodních vod. Zákaz pohřbívání na starém příbramském hřbitově s různými výjimkami platil však i nadále až do roku 1990, kdy kooptované městské zastupitelstvo přijalo nový pohřební řád, dle kterého bylo povoleno pohřbívání do země na starém příbramském hřbitově a na hřbitově březohorském bylo povoleno ukládání uren.

Poslední zásadní změna nastala v roce 2000, kdy bylo rozhodnuto o postupné likvidaci hřbitova na Pichcích a v průběhu let 2001–2002 byly přemístěny hroby a náhrobky na nově vyčleněnou část příbramského hřbitova v místech tzv. Obecní zahrady.

■ Jaroslav Korbel Podbrdský (redakčně zkráceno)

Studie původně vyšla pod názvem Místopis Příbrami – Příbramské hřbitovy na webových stránkách Spolku Prokop Příbram.

 

Infocentrum

Informační centrum

Infocentrum Městského úřadu Příbram
Zámeček - Ernestinum, Tyršova 106, Příbram

telefon: 318 402 381
bezplatná linka: 800 555 600

e-mail: info@pribram.eu 

Infocentrum otevřeno denně:
červen - září 10.00-17.00 h
říjen - květen 10.00-16.00 h
(kromě 24. – 26.12. a 1.1.)

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek