5 soch, které byste si měli příště prohlédnout podrobněji

Pravidelně kolem nich chodíme a ani o nich nepřemýšlíme. Příbramské sochy za sebou mají zajímavé příběhy a často také slavné předlohy známých autorů. Ty nejzajímavější jsme vybrali do tohoto článku.

 

1. Hudba (Josef Václav Myslbek)

Josef Václav Myslbek se dlouho zabýval myšlenkou, jak sochařsky ztvárnit motiv hudby. Do práce se pustil v roce 1892, ale konečnou podobu hledal pracně po celých deset let v mnoha náčrtech a studiích různého pojetí a přístupů. Nejbližší se mu postupně stala idea druhého náčrtu, postava dívky zahalené do umně řasené draperie, tisknoucí k srdci a ústům strunný nástroj, české varyto.

Na výsledném pojetí alegorie Hudby pracoval Myslbek až do roku 1907. V roce 1913 byla odlita do bronzu a 5. ledna 1914 osazena ve foyeru Národního divadla v PrazePrvotní sádrový odlitek je v příbramském divadle. Bohužel doba, ani původ, odkud se do divadla socha dostala, není známo.

Zajímavý kamenný figurální reliéf na atice se nachází nad hlavním vchodem do divadla, jeho autor Bedřich Stefan. Tři sedící ženské postavy jsou alegorií divadla, hudby a poezie. Uprostřed sedí žena na trůně otočená čelem k příchozím. V pozvednutých rukách drží divadelní masky (komedie a tragedie). Vlevo, zády k ústřednímu motivu, sedí ženská postava, která je doprovázena labutí a sloupem, na kterém stojí pegas. Pravá postava je zobrazena s rybou (delfín) a lyrou. Na „podlážce“ jsou zachyceny předměty umělecké tvorby, jako hudební nástroje, malířské palety nebo knihy.

 


Socha Josefa Václava Myslbeka ve foyer příbramského divadla. Její originál stojí v Národním divadle, foto: Karolina Ketmanová

 

2. Pomník padlým občanům Březových Hor (Václav Šára)

Blížilo se desáté výročí vzniku Československé republiky. Ve spoustě obcí proto vznikaly pomníky, které by padlé v 1. světové válce připomínaly. Příbram o takový pomník usilovala už v roce 1917, objevily se ale finanční a jiné problémy, a Březové Hory (tehdy ještě samostatné) ho tak měly rychleji. Václava Šára ho dokončil v roce 1927. Pomník byl umístěn na prostranství za kostelem sv. Prokopa. Odhalení proběhlo 6. července, kdy se zároveň konaly Březohorské slavnosti. Slavnostní průvod byl prý dokonce tak velký, že se před pomník ani nevešel.

Součástí oslav, které trvaly od 3. do 10. července a kterých se účastnili rodáci i hosté z celé republiky a ciziny, byly také výstavy v obou březohorských školách. Mezi místními výtvarníky vystavoval i Václav Šára.

Pomník padlým synům Březových Hor je vytesán z hořického pískovce. Na podstavci stojí dvě figury v nadživotní velikosti, francouzský legionář a o stupeň níže horník s kladivem a kahanem. Uprostřed podstavce je schýlená postava ženského aktu s drapérií, pravděpodobně alegorie porobené vlasti. Už tehdy bylo umístění pomníku předmětem diskuze. Kritici vyčítali, že pomník stojí stranou města. Jako vhodnější místo navrhovali prostor na horním náměstí před školou. Sousoší nakonec přemístili v roce 1959 na dolní náměstí Hynka Kličky.

 


Pomník padlým občanům Březových Hor (vlevo) na Březových Horách, Dílu Aloise Jiráska (vpravo) v Jiráskových sadech, foto: Karolina Ketmanová

 

3. Dílu Aloise Jiráska (Václav Šára)

„Není to busta, ani socha Aloise Jiráska, ale krásné sousoší dvou mladých zamilovaných duší, jak o nich čteme v Jiráskově Filosofské historii,“ psal Horymír. V neděli 11. září 1938 byl slavnostně odhalen pomník dílu Aloise Jiráska. Průvod, který obřadu předcházel, se vydal od nádraží, Plzeňskou ulicí, přes náměstí a Pražskou ulicí do Jiráskových sadů. Mezi přítomnými nechyběla dokonce ani Jiráskova dcera Miloslava Pragerová.

Dvěma studenty, které pomník zobrazuje, jsou Vavřena a Lenka, hlavní hrdinové Jiráskovy novely. Pravděpodobně se jedná o scénu, kdy Vavřena vyznává lásku Lence prostřednictvím Máchova Máje. Samotné pískovcové sousoší je vysoké 1,8 metru a váží 1,3 tuny. Jeho přenesení a umístění na podstavec trvalo čtyři hodiny.

Návrh ke stavbě tohoto pomníku vzešel na konci dvacátých let 20. století z prostředí profesorských sborů příbramských škol. Ti chtěli, aby byl u příležitosti 20. výročí vzniku Československé republiky postaven důstojný pomník spisovateli a čestnému občanu Příbrami Aloisi Jiráskovi. Pro tuto práci byl osloven právě Václav Šára.

První model sousoší Šára zhotovil už v roce 1930, kdy jej také Příbramský krajinský odbor profesorů (jako iniciátor stavby) vystavoval na zdejší krajinské výstavě. Výsledný pomník se od původního Šárova náčrtu liší v několika drobnostech, například Lenka změnila šaty a klobouk. Jistým vývojem prošla i její tvář, do které Šára promítl rysy svojí dcery Kristy. Pro Vavřenu zase našel vzor ve svém synovci Františkovi.

 


Socha Antonína Dvořáka před příbramským divadlem (vlevo), štukové reliéfy ve foyer divadla, foto: Karolina Ketmanová


4. Antonín Dvořák (Josef Wagner)

Pomník Antonína Dvořáka před budovou Divadla A. Dvořáka Příbram byl odhalen 3. května 2004 u příležitosti zahájení tradičního Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Jedná se o odlitek třímetrové sochy, která stojí před pražským Rudolfinem. Také nábřeží u Hořejší Obory – Dvořákovo – nese skladatelovo jméno. Autorem zdejší busty je významný český sochař Ladislav Šaloun, který ji na začátku 20. století zhotovil pro panteon Národního muzea. Příbramský pomník byl odhalen v září roku 1929.


5. Štukové reliéry (Jan Lauda)

Naše putování končí opět v příbramském divadle, tentokrát v jeho foyer. Na dvou protilehlichý stěnách se tu nacházejí dva monumentální štukové reliéfy. Figura kováře, který pracuje na kovadlině, je podána v kubizujících tvarech, jedná se o dynamický výjev ukazující sílu, odhodlání a úsilí. Na protější straně se nachází postava múzy, ta je na rozdíl od prvního reliéfu provedena realisticky. Múza je zachycena v poskoku, v rukách drží housle a smyčec.  Autorem obou reliéfů je Jan Lauda (1898–1959), představitel tzv. sociálního umění a spoluzakladatel Nové skupiny. Lauda však zemřel těsně před dokončením reliéfů, dílo dokončil jeho syn.

Infocentrum

Informační centrum

Infocentrum Městského úřadu Příbram
Zámeček - Ernestinum, Tyršova 106, Příbram

telefon: 318 402 381
bezplatná linka: 800 555 600

e-mail: info@pribram.eu 

otevřeno denně 10 - 16 hodin
(kromě 24., 25. a 26. 12., 1. 1.)

Videogalerie

video
více videí

Fotogalerie

více fotek